Berlín - Gigantický komplex Prora je jeden z nejobludnějších památníků nacistické i komunistické diktatury v Německu. Původně měl na baltském pobřeží na Rujáně nabídnout vzornou nacistickou rekreaci 20 tisícům lidí oddaných velkoněmecké Říši. Žádní rekreanti tam ale nakonec nedorazili a po válce objekt spadl do náruče východoněmecké lidové armády NDR. A pak tu v těžkých podmínkách pracovali vojáci, kteří odmítli sloužit se zbraní v ruce.
Komplex se začal stavět v roce 1936, všechny pokoje měly mít výhled na moře. Plány počítaly s miniaturními dvoulůžkovými pokoji. Rekreanti si měli užívat moře, ale rozhodně ne soukromí. Hitlerovi architekti ale stihli dokončit jen hrubou stavbu.
Do současné podoby pomáhal kolos na Proře dovést i Stefan Wolter, i když proti své vůli. V 80. letech minulého století totiž odmítl sloužit se zbraní v ruce v armádě komunistického Německa a stejně jako 15 tisíc dalších se dostal se do pracovních jednotek. Největší z nich přestavovala právě nacistický komplex Proru v obří kasárna. „Čekala nás tvrdá práce 10 až 12 hodin denně. K tomu neustálá šikana, protože nás považovali za nepřítele státu,“ vzpomíná Stefan Wolter, historik, bývalý příslušník pracovní jednotky s tím, že nehody a sebevraždy si v Proře vyžádaly okolo sta životů.
Dnes tragickou historii Prory z dob NDR skoro nic nepřipomíná. Ubytovna pro mladé nabízí přespání ve stejných místnostech, ve kterých Stasi prováděla brutální výslechy.
Úřady odmítly udělat z kasáren pracovních jednotek chráněnou památku. Wolterovi a jeho kolegům se po dlouhém boji podařilo prosadit jen malou pamětí desku. V jednom ze sousedních bloků Prory si přitom otevřeli muzeum bývalí důstojníci komunistické armády. Betonové monstrum na Baltu stále odhaluje jen výsek ze své minulosti.
