Propuštění Palestinci: Děkujeme mučedníkům, kteří zajali Šalita

Jeruzalém – Do Turecka a dalších zemí Blízkého východu dorazily čtyři desítky palestinských vězňů. Izrael je považuje za příliš nebezpečné na to, aby zůstali na palestinských územích. Jejich přesun je součástí dohody o propuštění vojáka Gilada Šalita. Podle některých komentářů se ale jejich propuštěním výrazně zvýšilo riziko dalších útoků.

Celkem 41 bývalých palestinských vězňů nedostalo možnost vrátit se na palestinská území. Některé obchod s Izraelci utvrdil v tom, že pouze odpor povede ke svobodě dalších, kteří zůstávají za mřížemi. „Naše díky směřují k mučedníkům, kteří zajali toho vojáka. Děkujeme vyjednavačům, kteří uspěli a získali mnoho. Je to opravdu velký úspěch,“ řekl jeden z propuštěných vězňů Mo'tassim Mawdídí, který za podíl na teroristickém útoku strávil ve vězení 17 let. 

Zatímco se propuštěný Gilad Šalit mohl konečně po pěti letech setkat se svou rodinou, izraelská média hodnotí dopady dohody, která na svobodu postupně přivede 1 027 palestinských vězňů. Deník Haaretz obchod označil za první významný úspěch Hamasu od chvíle, kdy v roce 2006 ovládl pásmo Gazy. 

Některé komentáře zmiňují ránu, kterou Izrael zasadil palestinskému prezidentu Mahmúdu Abbásovi. Dohoda s jeho rivaly z konkurenčního Hamasu mu může v očích Palestinců uškodit a nejspíš povede k dalšímu rozštěpení palestinských frakcí na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. 

Zahraniční média se zabývají otázkou, jak výměna ovlivní mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou. Podle listu The New York Times izraelský premiér Benjamin Netanjahu teď nebude chtít Palestincům dále ustupovat. Naděje na obnovu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů se tak prý ještě snížila.

2 minuty
40 Palestinců skončilo v zahraničí
Zdroj: ČT24

Šalit je nyní doma se svou rodinou, pečují o něj také lékaři. Ti ho dnes znovu prohlédli, protože se včera Šalitovi udělalo špatně při cestě ve vrtulníku, který ho dopravoval z jihu Izraele k Tel Avivu. Okolí vojákova domu je uzavřené, hlídají ho policisté. Gilad byl dnes poprvé na procházce s matkou.

Gilad Šalit na procházce s matkou
Zdroj: Ariel Schalit/AP Photo

První rozhovor se Šalitem – mučení, nebo dobrá novinářská práce? 

Izraelce šokoval rozhovor egyptské novinářky Šahiry Aminové s vojákem Giladem Šalitem. Bylo to vůbec první interview, které Gilad po propuštění poskytl, sledoval ho proto celý svět. Podle kritiků si ale novinářka jen přihřála svou polívčičku a vyčerpanému Šalitovi kladla nevhodné otázky.   

Egyptský novinář Saláh Gumaa, který byl rozhovoru přítomen, tvrdí, že Aminová trvala na tom, že se bude hovořit anglicky. To prý ale Šalit odmítl, protože se na to necítil. Moderátor izraelské televize Jonit Levy interview zase prohlásil, že rozhovor hraničil s mučením. Komentátor izraelské televize Channel 10 Raviv Drucker poznamenal: „Vynutit si interview od právě propuštěného vězně je to nejpodlejší, co můžete udělat.“ 

7 minut
První rozhovor Gilada Šalita pro egyptskou televizi
Zdroj: ČT24

Izraelci ale kritizovali i otázky, které Aminová kladla. Ptala se například Šalita, co říká na to, že Palestinci jsou zadržováni v mnohem lepších podmínkách než on. Nebo co říká na to, že za vlády prezidenta Husního Mubaraka se jeho případ nepohnul z místa, zatímco teď, osm měsíců po jeho svržení, se věc vyřešila. 

„Jsem novinářka a každý novinář by chtěl dělat rozhovor, který budou vysílat stanice celého světa,“ bránila se Aminová v deníku Haarec. Vyloučila, že by Šalita k rozhovoru nutila. „Je pravda, že ho přivedli muži z Hamasu, ale v místnosti pak byli jen členové egyptské rozvědky. Nijak nezasahovali a stejně tak ani lidé z Hamasu. Naprosto zodpovědně říkám, že jsem se Gilada ptala, zda si přeje rozhovor natočit, a on souhlasil. Kdyby nechtěl, rozhovor by nebyl. Je pravda, že byl bledý a vyčerpaný, ale na druhé straně byl také šťastný, že jede domů. Jeho odpovědi byly správné,“ uvedla novinářka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2 na rok 2028

Zavedení emisních povolenek ETS2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 1 hhodinou

Venezuelská opoziční politička se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Cenu za ni převezme dcera, uvedla norská stanice NRK s odkazem na Norský Nobelův výbor. Machadová se v posledních měsících skrývá a nevystupuje na veřejnosti a podle ředitele výboru není jasné, kde se nachází.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 2 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 3 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 10 hhodinami

Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...