Vídeň - Kauza kolem údajné spolupráce někdejšího vídeňského starosty, rakouského politika a novináře Helmuta Zilka s československou Státní bezpečností pokračuje. Rakouský časopis Profil dnes píše, že rakouská státní policie věděla o kontaktech Zilka s StB, ale snažila se to "ututlat".
Profil: Rakouská policie věděla o spolupráci Zilka s StB
„Rakouské státní policii byla známa všechna fakta o činnosti Helmuta Zilka,“ píše dnešní vydání časopisu Profil. List dále poukazuje na zmizení Zilkova spisu z ministerstva vnitra. To podle nich svědčí o tom, „jak tvrdošíjně se rakouská tajná služba v kauze Zilk dívala jinam“.
Autor článku tvrdí, že rakouské úřady musely o Zilkově činnosti vědět hned po srpnu 1968. Už tehdy totiž rakouská policie vyslýchala Zilkova vedoucího důstojníka z českého velvyslanectví. Protokoly z výslechu se ale ztratily a v archivu chybí i další materiály. Když se na machinace s dokumenty v 90. letech přišlo, nařídil prý tehdejší ministr vnitra všechna nepotřebná akta zničit. Ve skartovačce tak zřejmě skončila i Zilkova složka.
Minulý týden se ale našel ve vídeňském archivu fragment dokumentu, který by mohl vnést do celého případu nové světlo. Podle tří stránek spisu Mittwoch, které se dochovaly, zřejmě Zilk nebyl přímo agentem StB. Byl prý ale jen jejím diskusním partnerem. O spolupráci nicméně rakouský politik věděl. Zilk, který zemřel loni v říjnu, ale za svého života jakoukoli spolupráci s StB popíral.
Helmut Zilk
Zilk patřil k nejpopulárnějším rakouským politikům. Vzděláním učitel pracoval původně jako novinář v rozhlasu a televizi. V Československu se vyznamenal tím, že v šedesátých letech inicioval první živé a necenzurované televizní vysílání na území Československa. Byly jím debaty, které vedl spolu se svým československým protějškem Jiřím Pelikánem. Mezinárodní pozornost vzbudil v roce 1993 atentát, který na Zilka spáchal takzvanou dopisovou bombou pravicový extremista. V jeho důsledku ztratil tehdejší starosta několik prstů na levé ruce.
Podle některých rakouských médií měl Zilk spolupracovat s StB mezi lety 1965 a 1968. Pod krycím jménem Holec prý rakouský politik donášel třeba na bývalého rakouského kancléře Bruna Kreiského. Za informace pak prý dostával peníze, celkem si takto podle Profilu Zilk přišel až na 70 tisíc šilinků.