Nová rakouská vláda lidovců (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) složila do rukou prezidenta slavnostní přísahu. Kancléřem je Sebastian Kurz, který se stal nejmladším předsedou vlády v Evropě. Proti kabinetu s účastí pravicově populistické FPÖ protestovalo v centru Vídně zhruba šest tisíc lidí, uvedla agentura DPA.
Kancléř, vicekancléř, dvanáct ministrů a dva státní tajemníci podepsali slavnostní přísahu, ve které se zavázali ctít ústavu, potřásli si pravicí s prezidentem Van der Bellenem a následně podepsali příslušné dokumenty.
Mezi programové priority nové vlády patří zpřísnění imigrační politiky, snížení daňové zátěže, digitalizace a posílení bezpečnosti a přímé demokracie.
Proevropskou orientaci své vlády chce Kurz potvrdit svou první zahraniční cestou, která jej zavede již v úterý do Bruselu. „Pouze v silné Evropě může být silné Rakousko, v němž budeme schopni využít šance 21. století,“ citovala DPA z předmluvy k vládnímu programu o 180 stranách.
Na italské politické scéně vyvolala protesty snaha nového rakouského kabinetu umožnit některým obyvatelům Jižního Tyrolska získat rakouské občanství.
„Smrt fašismu!“ volal dav
Přísahu nového kabinetu doprovázely ve Vídni protesty. Mezi účastníky demonstrace byli antifašisté, feministky či levicové studentské skupiny. „Nechceme nacistická prasata!“, „Smrt fašismu!“ či „Náckové pryč!“, volali někteří.
Na řadě transparentů s obrázky z dob druhé světové války protestující kritizovali „krátkou paměť“ Rakouska. Využili při tom slovní hříčky: jméno nového kancléře znamená v němčině „krátký“.
„Přizvání pravicových extremistů je jedna věc. Tou druhou je fakt, že ztrácíme těžce vydobytá sociální práva, která bude těžké získat zpět. Ve společnosti mizí vzájemná solidarita – lidé jsou podněcováni k tomu, aby se stavěli proti sobě. Nejde jen o cizince vůči domácím občanům, ale i bohaté vůči chudým,“ upozornila účastnice demonstrace Maram.
Kurz protesty označil za „legitimní“. Na vznik nové vlády už reagoval také zbytek Evropy. Francie kupříkladu vyjádřila naději, že nová vláda bude respektovat „evropské hodnoty“. Německá kancléřka Angela Merkelová pak řekla, že bude sledovat, jaké budou evropské postoje nové vlády.
- Svobodní se na vládě podíleli už v letech 2000 až 2005. Tehdy ale vyvolalo vytvoření kabinetu ÖVP a FPÖ masové demonstrace. Na největší z nich se sešlo přes 100 tisíc lidí. Země tehdejší Evropské unie kvůli vzniku vlády v čele s kancléřem Wolfgangem Schüsselem uvalily dokonce na Rakousko sankce, ke kterým se připojilo i Česko, které v té době ještě nebylo v EU.
Lidovci mají ve vládě kromě kancléře třeba ministra financí, jímž se stal dosavadní šéf pojišťovny UNIQA Hartwig Löger. Dosavadní předsedkyně Národní rady Elisabeth Köstingerová stanula v čele resortu zemědělství a vedení zákonodárného sboru po ní má převzít dosavadní lidovecký ministr vnitra Wolfgang Sobotka.
Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache již dříve potvrdil, že jeho strana nebude usilovat o uspořádání referenda o vystoupení Rakouska z EU. FPÖ se k podílu na vládě vrací po více než deseti letech. Svobodné zastupuje v kabinetu vicekancléř Strache, jenž dostal na starost i záležitosti sportu, a dalších pět ministrů.
Neúspěšný prezidentský kandidát Hofer má na starost infrastrukturu
Ministrem vnitra je nově dosavadní generální tajemník FPÖ Herbert Kickl, ministryní zahraničí expertka na Blízký východ, nestranička za FPÖ Karin Kneisslová, ministrem obrany voják a štýrský regionální politik Mario Kunasek. Loňský prezidentský kandidát FPÖ Norbert Hofer se stal ministrem infrastruktury.
Vznikem nové vlády končí po téměř jedenácti letech období, kdy Rakousku vládla velká koalice sociálních demokratů a lidovců (SPÖ). Kurz, který byl v poslední vládě ministrem zahraničí, nahradil ve funkci kancléře Christiana Kerna, jehož sociální demokraté odchází do opozice.
Proti jádru
Nová vláda chce pokračovat v bezjaderné energetice. Slibuje, že použije všechny diplomatické prostředky, aby zabránila prodlužování životnosti nukleárních elektráren v sousedních zemích, stejně pak chce postupovat i v případě výstavby nových jaderných bloků. Jmenovitě o dostavbě českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany se vládní program nezmiňuje.
V Rakousku patří jaderná energetika k citlivým tématům. Alpská republika se na základě referenda z roku 1978 rozhodla nezprovoznit svou dokončenou nukleární elektrárnu Zwentendorf a trvale se zříci výroby energie štěpením jádra, proto se také k jaderným energetickým programům sousedních států staví značně kriticky.
