Berlín – Němečtí historici odkrývají další kapitolu z dějin východoněmecké Státní bezpečnosti Stasi. Komunistická tajná policie se neomezovala jen na potlačování nespokojenosti v samotné NDR. Dokázala proniknout i do nejvyšších kruhů v západním Německu. Jako špioni se nechaly najmout i tisíce západních Němců.
Jürgen-Bernd Runge sloužil devět let jako špion Stasi. Psal hlášení a udával stranické kolegy. Přestože se narodil v blahobytném západním Německu, riskoval Runge vězení ve službách režimu, který zabíjel vlastní lidi u Berlínské zdi. Věřil, že slouží míru. „Všechny západní země se tehdy přátelily se všemi pravicovými a fašistickými diktaturami,“ říká Runge.
Špioni se dostali i do bezprostřední blízkosti kancléře Brandta. Právě ten musel z čela Německa odejít, když se provalilo, že přímo v jeho kanceláři operoval špion Günter Guillome. Jiní agenti v kancléřství pracovali až do pádu NDR.
Směrem z východu na západ tvořila Berlínská zeď neprostupnou bariéru. Opačným směrem ale proudilo nepředstavitelné množství informací. Do služeb Stasi se nechalo zverbovat na 3 000 západních Němců.
Někoho zlákaly peníze, jiného komunistické ideály, nebo dokonce láska. V rámci operace Romeo speciálně vyškolení agenti útočili na srdce sekretářek významných osobností západního Německa. Kamery ve rtěnkách nebo aktovkách sloužily především k průmyslové špionáži, ale také k likvidaci nepřátel NDR.
Novinář Michael Maara jen šťastnou náhodou unikl únosu na východ. „V mém spisu stojí: Maara bude unesen do východního Berlína. Předtím ho agenti opijí,“ popisuje novinář svůj plánovaný únos. Oběť i viník se teď potkali na jednom pódiu. Bývalý špion Runge se rozhodl omluvit na veřejné diskusi.
