V pondělním referendu se pro nezávislost iráckých Kurdů podle televize Rudaw působící v iráckém Kurdistánu vyslovilo až 90 procent hlasujících. Oficiální výsledek se čeká později. Televize také oznámila, že k urnám přišlo 72 procent z více než čtyř milionů oprávněných voličů. Výsledek nebude závazný, ale poskytne současnému vedení iráckých Kurdů mandát k vyjednávání o odtržení iráckých kurdských oblastí s Bagdádem a okolními státy.
Podle mluvčího volební komise Kurdistánu k urnám přišlo v pondělí 3,3 milionu z 4,5 milionu občanů oblastí, kde se hlasovalo.
Kurdové už začali oslavovat, a to nejen na severu Iráku, ale také v Íránu. V Irbílu, který je střediskem kurdských autonomních oblastí v Iráku, už večer uspořádali ohňostroje a v ulicích se objevily kurdské prapory. Tančilo se v ulicích a automobily projížděly s houkajícími klaksony.
Mnoho lidí vyšlo do ulic i v kurdských oblastech v Íránu. Mávali nad hlavami zapnutými mobily a provolávali podporu Kurdům v Iráku. O shromážděních informovala i íránská státní televize, což je v Íránu výjimka, jak upozornila agentura AP.
Irák o odtržení jednat nehodlá
Vláda v Bagdádu s referendem nesouhlasila a označila ho za protiústavní. Referendum Kurdů odmítl také Írán, Turecko a Sýrie, kde žije početná kurdská komunita. Před hlasováním varovaly Kurdy Spojené státy a OSN, podpořil je naopak Izrael.
Irácká vláda už vyloučila možnost vyjednávat s Kurdy o odtržení jejich provincií od zbytku Iráku. „Nejsme připraveni jednat o výsledku referenda, protože je neústavní,“ prohlásil premiér Hajdar Abádí.
Turecko pohrozilo vyhladověním Kurdů
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil regionální vedení iráckých Kurdů ze zrady, protože prosazuje nezávislost a uspořádalo referendum. Zopakoval výhrůžku, kterou použil v pondělí, když řekl, že iráčtí Kurdové vyhladoví, když Turecko začne blokovat jejich vývoz na hranici.
„Do poslední chvíle jsme nevěřili, že (kurdský prezident Masúd) Barzání udělá takovou chybu a referendum uspořádá. Zjevně jsme se mýlili. Toto referendum, pořádané bez jakékoli dohody, je zradou,“ řekl Erdogan v televizi.
Podobně jako v pondělí pohrozil, že Turecko může zavřít ventily ropovodů, jež dopravují ropu z kurdských oblastí přes Turecko do přístavů. Podle Erdogana může Turecko zareagovat mnoha způsoby, ekonomickými i dopravními sankcemi.
Na otázku: „Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?“ v referendu odpovídali obyvatelé čtyř kurdských provincií na severu země, obyvatelé sporné ropné provincie Kirkúk, lidé žijící v oblasti kolem severoiráckého města Machmúr, obyvatelé regionu kolem města Sindžár u syrských hranic a lidé žijící v oblasti kolem města Chanakín na severozápadě země u hranic s Íránem.
Hlasovat mohli všichni registrovaní občané vymezených oblastí, Kurdové, i ostatní. Jedinou podmínkou bylo, že jim musí být nejméně 18 let
- Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (zde asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
- O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války. Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sèvreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci v Turecku a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
