Volební místnosti, v nichž iráčtí Kurdové hlasovali o nezávislosti, se uzavřely a začalo sčítání hlasů. Volební účast se pohybovala okolo 78 procent, konečné výsledky se očekávají do 72 hodin. Předpokládá se, že se většina voličů vyslovila pro nezávislost. Vláda v Bagdádu s referendem nesouhlasí a označila ho za protiústavní. Referendum Kurdů odmítá také Írán, Turecko a Sýrie, kde žije početná kurdská komunita. Před hlasováním varovaly Kurdy Spojené státy a OSN, podpořil je naopak Izrael.
Iráčtí Kurdové sčítají hlasy z referenda o nezávislosti, Turecko hrozí intervencí
Události: Kurdové odhlasovali v referendu o nezávislosti (zdroj: ČT24)
Na otázku: „Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?“ v referendu odpovídali obyvatelé čtyř kurdských provincií na severu země, obyvatelé sporné ropné provincie Kirkúk, lidé žijící v oblasti kolem severoiráckého města Machmúr, obyvatelé regionu kolem města Sindžár u syrských hranic a lidé žijící v oblasti kolem města Chanakín na severozápadě země u hranic s Íránem.
Hlasovat mohli všichni registrovaní občané vymezených oblastí, a to jak Kurdové, tak ostatní. Jedinou podmínkou bylo, že jim musí být nejméně 18 let.
Výsledek nebude závazný, ale poskytne současnému vedení iráckých Kurdů mandát k vyjednávání o odtržení iráckých kurdských oblastí s Bagdádem a okolními státy.
Svátek všech Kurdů
Irácké Kurdy od hlasování o nezávislosti neodradily hrozby Bagdádu ani okolních států. „Jsem opravdu šťastná, cítím, že budeme svobodní. Nikdo nám nebude vládnout, budeme nezávislí,“ řekla Suád Pirotová z Kirkúku. „Čekali jsme na tento den 100 let. Chceme vlastní stát. Dnes je svátek všech Kurdů, řekneme ‚ano‘ našemu drahému Kurdistánu,“ prohlásil Rizgar, který hlasoval v Irbílu.
Současná forma partnerství s centrální vládou podle vůdce iráckých Kurdů selhala. „Jsme připraveni po referendu zahájit s Bagdádem dialog. Budeme se tomu věnovat tak dlouho, jak bude potřeba – jeden rok, dva roky. Když bude ten dialog konstruktivní, může to trvat i déle,“ uvedl prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání.
Podle průzkumů se víc než 80 procent oslovených kurdských voličů vysloví pro nezávislost. Tento region pravděpodobně čekají další tektonické změny. Vyhlášení samostatnosti bude trvat odhadem 1 až 3 roky.
Zpravodaj ČT Szántó: Proti kurdskému referendu se vyslovilo celé světové společenství (zdroj: ČT24)
Chceme mírové řešení, tvrdí Kurdové
Předseda kurdské regionální vlády Nečirvan Barzání zdůraznil, že výsledkem referenda nebude nová hranice ani okamžité získání nezávislosti, i když se pro ni většina hlasujících vysloví. Podle něj jsou Kurdové rozhodnuti své spory s centrální vládou v Bagdádu vyřešit mírovou cestou.
Během posledních pětadvaceti let jsme dokázali Turecku a všem ostatním sousedům, že jsme partnerem stability a bezpečnosti, nikoliv hrozbou.
„Referendum o oddělení je jednostranným rozhodnutím, které narušuje ústavu a mírové soužití mezi lidmi. Nebudeme se jeho výsledky zabývat a podnikneme takové kroky, abychom zachovali jednotu země a zájmy občanů,“ konstatoval irácký premiér Hajdar Abádí.
GALERIE
Kurdové
Barzání slibuje, že iráčtí Kurdové se budou dál snažit o dobré vztahy se sousedy. V Íránu, Turecku a Sýrii přesto vzbuzuje hlasování obavy. V těchto zemích totiž žije početná kurdská menšina. Případný úspěch referenda by mohl posílit separatistické tendence a zbrzdit pokrok v boji s Islámským státem (IS).
Ankara chce využít „všech prostředků“
Turecké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Ankara využije všech prostředků mezinárodního práva, pokud bude výsledek referenda znamenat pro Turecko ohrožení. Tureckým občanům žijícím v kurdských autonomních provinciích v Iráku úřad důrazně doporučil, aby odjeli do Turecka, pokud jejich přítomnost v Iráku není nezbytná.
Turecký parlament už dříve prodloužil armádě mandát k zásahu na území Iráku a Sýrie. Prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Kurdistánu sankcemi.
Turci cvičí u hranic s Irákem
„Turecko nemůže na svých jihovýchodních hranicích tolerovat vznik jakýchkoliv nových útvarů nebo změnu postavení těch současných. Referendum, které se má konat v severním Iráku, je nelegální,“ zdůraznil turecký premiér Binali Yildirim.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Ghasemí označil referendum za ilegální a neopodstatněné. Íránský prezident Hasan Rouhání a šéf Kremlu Vladimir Putin kvůli napjaté situaci jednali po telefonu. Údajně zdůraznili nezbytnost udržet Irák jednotný a zajistit bezpečnost a stabilitu v oblasti.
Damašek odmítá rozdrobení Iráku
Také syrský ministr zahraničí Valíd Mualim referendum o nezávislosti odsoudil. „My uznáváme pouze jednotný Irák a odmítáme vše, co vede k rozdrobení Iráku. Referendum odsuzujeme a neuznáváme, to jsem také včera (v neděli) řekl iráckému ministrovi zahraničí,“ sdělil Mualim.
Syrští Kurdové v neděli uspořádali ve svých regionech na severu Sýrie první část z třífázových voleb, které mají vyústit v ustavení parlamentu a vlády v kurdských oblastech. Syrští Kurdové ale tvrdí, že o nezávislost neusilují a že chtějí zůstat součástí decentralizované Sýrie.
V sedmatřicetimilionovém Iráku tvoří Kurdové až 20 procent obyvatel. Dlouhá desetiletí, zejména za vlády Saddáma Husajna, byli vystaveni útisku. Od roku 1991 se těší autonomii, kterou má pondělní hlasování ještě posílit. Proběhne přitom i v oblastech, kde žijí také Arabové a Turkmeni. Jednou z nich je Kirkúk, území bohaté na ropu.
- Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země. Na ploše 41 700 kilometrů čtverečních zde žijí asi tři miliony lidí.
- Při započtení čtyř dalších oblastí, kde se má údajně hlasovat, by se ale rozloha kurdských oblastí na severu Iráku zvětšila až na 78 700 kilometrů čtverečních (tak velké je Česko); žije zde na 5,3 milionu lidí.
- O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války.
Území obývané Kurdy
- - Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či v Gruzii.
- - Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
- - První známá zmínka o Kurdech pochází z 5. století před Kristem, kdy o nich řecký historik Xenofón psal jako o Karduších (Karduchové). Řecký zeměpisec Strabón je nazýval Gordyjci. Kurdem byl například slavný egyptský vojevůdce Saláhaddín (Saladin), který ve 12. století osvobodil Jeruzalém od křižáků. Dnes většina Kurdů vyznává sunnitskou formu islámu.
- - Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sèvreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
- - Brutálního zacházení se dočkali Kurdové v Iráku za vlády Saddáma Husajna (1979–2003) zejména v 80. letech, kdy tvrdě „zaplatili“ za podporu Íránu v irácko-íránské válce. V březnu 1988 irácká letadla chemickými zbraněmi zaútočila na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic, kde zahynulo na 5000 lidí a dalších asi 10 000 bylo zraněno. V rámci takzvané operace Anfál Saddámův režim v letech 1986–1989 zabil na 182 tisíc Kurdů.
Spojenci Západu v boji proti islamistům
Spojené státy s Kurdy spolupracují v boji proti radikálům na Blízkém východě. Kvůli ofenzivě v syrské Rakká posílají zbraně kurdským milicím YPG, s nimiž kooperují ve snaze porazit Islámský stát (IS).
To vzbudilo silnou vlnu nevole v Turecku. Ankara totiž považuje YPG za pouhou odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou vedou na teroristickém listu i USA a Unie. PKK stojí za řadou útoků na turecké vládní činitele.
Za spolupráci s „teroristy“ z YPG byli v Turecku začátkem srpna odsouzeni Češi Markéta Všelichová a Miroslav Farkas k nepravomocnému trestu šesti let a tří měsíců vězení. Dvojice tvrdí, že jsou jen humanitární aktivisté.