Přiškrtí EU peníze pro Česko? Sebastian Kurz chce osekat unijní příspěvky pro státy z východu

Země z východní části Evropské unie, které jsou čistými příjemci evropských peněz, by podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze měly v budoucnu dostávat z rozpočtu EU méně. Lidovecký předseda rakouské vlády to řekl v rozhovoru poskytnutém listu Der Standard. Při jednáních o dalším víceletém finančním rámci chce Kurz tlačit na „úspornější zacházení s penězi evropských daňových poplatníků“.

„Nakonec to nebude rozhodnutí mě samotného,“ řekl v rozhovoru rakouský kancléř, který však při jednání o podobě evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027 hodlá „silně zastupovat zájmy čistých plátců“. V této oblasti chce spolupracovat i s dalšími evropskými zeměmi, jako příklad uvedl Nizozemsko či Francii.

Viktor Orbán a Sebastian Kurz
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

V rozhovoru s listem Der Standard Kurz upozornil, že právě v rozpočtové oblasti nepanuje shoda mezi Rakouskem a státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Přesvědčil se o tom prý i v uplynulém týdnu při návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána ve Vídni. Kurz zároveň upozornil, že rakouská vláda se s visegrádskou čtyřkou shodne na jiných tématech, především na řešení migrace důslednou ochranou vnějších hranic.

Mezi čisté příjemce patří i Česko

Jednání o rozpočtu EU na následující léta bude jedním z hlavních témat rakouského předsednictví v Radě EU. Vídeň jej v polovině roku převezme od Bulharska. Kurz dlouhodobě požaduje, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie na konci března příštího roku nebyli čistí plátci do rozpočtu EU, jakým je i Rakousko, více zatěžováni.

Nejvyšším čistým příjemcem evropských peněz je Polsko. V roce 2016 získalo z rozpočtu EU po odečtení příspěvků 7,1 miliardy eur (180 miliard korun). Po Polsku následuje v žebříčku čistých příjemců podle agentury APA Rumunsko, Řecko, Maďarsko a s 3,3 miliardami eur (83,2 miliardy korun) Česko.

V pátek se podle šéfa úřadu maďarské vlády Jánose Lázára osm východoevropských států EU včetně Česka v Budapešti dohodlo, že podpoří zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku tak, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Bulharsko, které toto pololetí Unii předsedá, ale o několik hodin později odmítlo, že by takový závazek přijalo.

Podle informací českého ministerstva financí ale automatická podpora na jednání v Budapešti od všech těchto zemí nezazněla.

Česko bude diskutovat o zvýšení členských příspěvků do rozpočtu EU

Česká republika je připravena diskutovat o zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu Evropské unie, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Vyplývá to z pondělního vyjádření ministerstva financí.

Resort uvedl, že český postoj vychází ze schválené pozice vlády ČR k rozpočtu EU po roce 2020. To, zda Česko vyšší objem rozpočtu EU skutečně podpoří, bude podle něj záležet na struktuře výdajů budoucího rozpočtu EU.

„Podle našich informací na jednání zemí V4 a čtyř dalších zemí v Budapešti dne 2. února nezazněla od všech těchto zemí automatická podpora navýšení rozpočtu EU. Obecně tyto země možnost do budoucna a priori neodmítají, jsou otevřeny o ní diskutovat,“ řekl mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...