Vídeň/Paříž - Josef Fritzl z rakouského města Amstetten byl dopaden a přiznal se, že celých 24 let věznil a znásilňoval svou dceru, se kterou zplodil celkem sedm dětí. Vyšetřovatele však čeká ještě hodně práce. Případ je sice z kriminalistického hlediska vyřešen, zbývá ale odpovědět na mnoho otázek. Policisté nyní centimetr po centimetru prohledávají dům, kde se zločin stal. Podobná událost se odehrála i ve Francii. V roce 1999 soud řešil případ, kdy nevlastní otec po několik let věznil dceru a měl s ní šest dětí.
Předmětem zájmu policistů v amstettenském případu se nyní stal dům Josefa Fritzla. Vyšetřovatelé zkoumají rozsáhlé sklepní prostory, kde viník téměř čtvrt století věznil svou dceru spolu se třemi dětmi, které s ní zplodil. Současně žil Fritzl v horních patrech spolu s manželkou a třemi dětmi, které podle jeho verze odložila jeho dcera Elisabeth. I nadzemní prostory tedy kriminalisté prohledávají.
Policisté postupně do laboratoří odnášejí všechny věci z domu. Probíhá pečlivá evidence všech předmětů, aby jim neunikla žádná důležitá stopa.
Věznitel Josef Fritzl se ke znásilňování a věznění přiznal již v pondělí, od té doby ale znovu na radu svého advokáta nepromluvil. Právník dokonce řekl, že Fritzl „už toho řekl dost a teď je třeba jeho dosavadní výpovědi prověřovat“.
Ve Francii se stal podobný případ jako v Rakousku, šlo však o nepravý incest
V roce 1999 řešil francouzský soud případ podobný tomu, který byl nyní odhalen v Rakousku. Ženu, které je dnes 45 let, od jejích devíti let nevlastní otec věznil a znásilňoval. S dcerou zplodil muž celkem šest dětí. Šlo tedy o takzvaný nepravý incest. Zločin vyšel najevo až po smrti despotického otce.
Otec Lydii Gouardovou z Meaux nepouštěl ven a bil ji. Když se pokusila o útěk, skončila vždy zpět u svého věznitele. Porodila mu šest dětí, ty přivedla na svět pokaždé v nemocnici, kde byl dokonce nevlastní otec s ní. „Když se mě sestry ptaly, kdo je otec, říkala jsem, že on. Nikdy nikdo nereagoval,“ prohlásila v rozhovoru pro francouzský deník Le Parisien Gouardová.
Z vězení vysvobodila Francouzku až otcova smrt. Pak si našla partnera a dala celou věc k soudu. Ten za léta znásilňování a věznění uložil podmíněný trest pouze nevlastní matce ženy.
Je zvláštní, že se podobně jako v rakouském případu na celou věc tolik let nepřišlo. Podle Francouzky přitom o všem věděli její sousedi nebo policisté, kteří k nim do domů chodili. Otázkou je také, zda nepochybily sociální úřady.
Francouzka na amstettenský případ zareagovala slovy: „Cítím se méně sama. Možná jsou i další takové případy na vesnicích, kde lidé zavírají okenice.“ Dodala, že by chtěla znásilňované a vězněné Elisabeth pomoci.
