Při násilnostech spojených s uvězněním Zumy zemřelo v Jihoafrické republice přes sedmdesát lidí

Násilí a rabování, které začalo v pátek v Jihoafrické republice kvůli uvěznění bývalého prezidenta Jacoba Zumy, má už 72 obětí, oznámila v úterý jihoafrická policie. Zatčeno za rabování a žhářství podle ní bylo 1234 lidí. Policie o aktuální bilanci obětí a zatčených informovala ve večerním prohlášení. Ještě odpoledne přitom bilance mrtvých činila 45 a zatčených bylo kolem 800.

Mnoho z obětí v provinciích Gauteng a KwaZulu-Natal zemřelo při tlačenicích, které provázely plenění obchodů s potravinami, alkoholem, oblečením a elektronikou, uvedli podle Reuters místní činitelé. Prezident Cyril Ramaphosa označil současné násilnosti v JAR za jedny z nejhorších od těch, které předcházely konci apartheidu v 90. letech.

Nepokoje se rozpoutaly koncem minulého týdne, kdy Zuma, který byl prezidentem v letech 2009 až 2018, nastoupil k výkonu 15měsíčního trestu vězení za pohrdání justicí, protože nespolupracoval při vyšetřování korupce spojované s jeho vládou. Lidé začali blokovat silnice a zapalovat nákladní auta. Po celý víkend pak v Johannesburgu a okolí pokračovalo drancování, násilí a pálení a zpravodajové agentury AFP byli svědky násilností i v noci na úterý. Agentura Reuters napsala, že rabující dav také dnes vykrádal obchody a házel kamení na policisty. 

Předseda vlády provincie Gauteng, kde se nachází Johannesburg, David Makhura řekl, že situace „využily kriminální živly“. Dodal, že v Gautengu bylo zatčeno přes 400 lidí, ale situace zdaleka ještě není pod kontrolou. „Rozumíme tomu, že nezaměstnaní nemají dostatek jídla. Rozumíme tomu, že pandemie situaci zhoršila,“ řekl. „Toto rabování ale poškozuje naše obchody. Poškozuje naši ekonomiku a naši komunitu. Ničí to všechno,“ dodal ve vysílání jihoafrické televize. Televizní záběry vzápětí zachytily, jak se policie snaží uklidnit situaci v obchodním domě Ndofaya, kde v tlačenici, jež provázela rabování, přišlo o život deset lidí. V reportáži bylo slyšet několik výstřelů. Makhura apeloval na lídry politických, náboženských a občanských organizací, aby vyzvali k ukončení rabování.

Stovky zadržených a zpřísnění protipandemických opatření

Desítky mrtvých byly hlášeny v Gautengu a v Zumově domovské provincii KwaZulu-Natal. Mnozí z nich byli podle premiéra provincie KwaZulu-Natal, Sihleho Zikalaly, ušlapáni v obchodech.

Na pomoc policii bylo vysláno 2500 vojáků. Vláda mezitím ohlásila, že zpřísní epidemická opatření, protože násilnosti mohou urychlit šíření koronaviru. Ministr odpovídající za policii, generál Bheki Cele, řekl, že policie se postará o to, aby se situace nezhoršovala. Monitoruje také sociální média a ty, kdo šíří lživé informace a vyzývají k občanské neposlušnosti. Poznamenal rovněž, že v některých oblastech mohou začít docházet zásoby základního zboží, pokud rabování nepřestane.

Ministryně obrany Nosiviwe Mapisaová-Nqakulaová řekla, že zatím není důvod kvůli násilnostem vyhlašovat výjimečný stav.

V JAR nyní přibývá denně kolem 20 tisíc nových případů koronaviru. Šedesátimilionová země je v Africe nejpostiženější, na komplikace covidu-19 tam zemřelo 64 500 lidí a od loňska se nakazilo 2,2 milionu občanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 20 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 32 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 38 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 53 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled