Jihoafrický ústavní soud v úterý uznal bývalého prezidenta Jacoba Zumu vinným z pohrdání justicí a odsoudil ho k patnáctiměsíčnímu vězení. Politik, který stál v čele země devět let až do roku 2018, se opakovaně nedostavil k jednání protikorupční komise. Podle předsedkyně soudu Sisi Khampepeové je jediným správným trestem nepodmíněné vězení.
Jihoafrický exprezident Zuma půjde do vězení. Za pohrdání justicí mu soud uložil 15 měsíců
Ústavní soud nemá jinou možnost než konstatovat, že je Zuma vinen pohrdáním justicí, oznámila soudkyně. Exprezident v minulosti řekl, že se nebojí jít do vězení. Podle Khampepeové jednal se zlým úmyslem. Konstituční tribunál dospěl k závěru, že pokud by Zuma za své chování nebyl potrestán, poškodilo by to zásadním způsobem důvěru ve vládu zákona.
Ústavní soud jednal na podnět protikorupční komise, která byla pověřena vyšetřením korupčních případů spojených se Zumovým působením v úřadu prezidenta a předtím viceprezidenta. Na jeho vinu poukázalo čtyřicet svědků, Zuma se odmítal sám vyslovit a uplatňoval právo zachovat mlčení.
Po mnoha minulých předvoláních stanovila komise další jednání na únor a požadovala jeho přítomnost, Zuma ale opět nepřišel. Komise se proto obrátila na soud a navrhla potrestat ho dvěma lety vězení. Bývalá hlava státu v únoru nejen ignorovala předvolání komise, ale také předchozí soudní rozhodnutí, jímž jí soud nařídil se jednání zúčastnit.
Bývalý post Zumu neochrání, tvrdí advokát komise
Při březnovém virtuálním jednání advokát komise Tembeka Ngcukaitobi řekl, že otázkou už není, „zda má jít Zuma do vězení, ale na jak dlouho“. „Postavení bývalého prezidenta ho před zákonem nechrání,“ poznamenal Ngcukaitobi.
Devětasedmdesátiletý Zuma přišel k jednání komise jen jednou, a to v červenci 2019. Nakonec ale se zlobou odešel s tím, že se s ním zachází jako „s obžalovaným“. Byl nucen odstoupit kvůli několika korupčním skandálům, avšak vinu odmítá. Nahradil ho Cyril Ramaphosa, který považuje boj proti korupci za prioritu.
Zuma čelí osmnáctibodové obžalobě související s nákupem vojenského vybavení od pěti evropských zbrojařských společností v roce 1999, kdy byl viceprezidentem. Je také obviněn z korupce v době, kdy byl prezidentem. Podle obžaloby přijal úplatek ve výši pět seti tisíc randů (750 tisíc korun) od francouzské zbrojařské firmy Thales za to, že jí poskytne ochranu před vyšetřováním jejího postupu při získání zakázky.
