Tegucigalpa - V Hondurasu se dnes odehrál státní převrat. Tamního levicově orientovaného prezidenta Manuela Zelayu zatkli v jeho paláci vojáci a nechali ho převézt do Kostariky. Poslanci se brzy chystají Zelayovým nástupcem jmenovat šéfa honduraského parlamentu, který by zemi řídil do řádných listopadových parlamentních a prezidentských voleb. Zatím nekrvavý státní převrat se udál těsně před začátkem plánovaného sporného referenda. Díky němu chtěl prezident získat souhlas ke změně ústavy a možnost zůstat v čele země i po vypršení svého mandátu. Dnešní puč je první takovou událostí, která se ve Střední Americe odehrála od dob studené války. Honduras vojenské převraty zažil už v letech 1963 a 1972.
Podle Zelayova osobního tajemníka vojáci ráno obklíčili prezidentovu rezidenci, odzbrojili ochranku a hlavu státu zadrželi. Prezidenta pak odvezli na leteckou základnu na předměstí hlavního města Tegucigalpy. Odtud byl přepraven do Kostariky.
Levicový prezident Zelaya je v Kostarice
Zelaya po svém příjezdu do ciziny tamním televizím řekl, že ho vojáci „unesli a zavlekli“ do Kostariky. Přepadli ho prý brzy ráno, když byl ještě v pyžamu. „Pro státní převrat neexistuje žádné ospravedlnění,“ uvedl. Dodal, že ho vojáci ohrožovali zbraní. „Mířili mi na hruď a na hlavu a říkali, že jen plní rozkazy,“ popsal. Řekl, že bude usilovat o to, aby mohl svůj mandát dokončit.
Podle jednoho z honduraských poslanců se ale zákonodárci asi ještě dnes chystají dočasným prezidentem země jmenovat šéfa parlamentu Roberta Michelettiho, který by stát vedl do voleb. Ty se mají konat 29. listopadu. Některé latinskoamerické státy už prý uvedly, že nové vedení neuznají.
Poté, co se rozšířila informace o Zelayově exilu, shromáždili se před prezidentským palácem demonstranti. Policie proti nim údajně použila slzný plyn. Ulicemi prý projížděly tanky a vojenská auta.
Prezident na dnešek vyhlásil referendum o ústavních změnách, které by mu umožnily zůstat dál v úřadu. Všelidové hlasování odsoudili mnozí politici, velení armády i nejvyšší soud. Ten plebiscit označil za nezákonný. Odpůrci referenda prezidentovi vyčítají, že úpravou ústavy chce v zemi zavést po venezuelském vzoru diktaturu.
V čele Venezuely stojí kontroverzní levicový prezident Hugo Chávez. Zelaya je jeho blízký spojenec. Do prezidentského úřadu byl přitom zvolen jako kandidát liberálů. Všechny síly v zemi kromě levice proti sobě ale postavil poté, co se s Chávezem spojil.
Odpovím silou, pohrozil Chávez
Chávez dnes Hondurasu pohrozil vojenskou odpovědí, pokud by se venezuelský velvyslanec při puči stal terčem útoku nebo byl unesen. Podle jednoho venezuelského diplomata totiž vojáci v Hondurasu „unesli“ i venezuelského, kubánského a nikaragujského velvyslance.
Zelayovo zadržení odsoudila Evropská unie. České předsednictví EU oznámilo, že sedmadvacítka žádá prezidentovo okamžité propuštění. „Je to nepřijatelné narušení ústavního pořádku v Hondurasu,“ řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Kohout, který unii zastupuje. Stav v zemi označil za „státní převrat“.
Situace v Hondurasu se musí vyřešit bez vnějších zásahů, řekl Obama
Politování nad Zelayovým zadržením a jeho vyhnáním z Hondurasu vyjádřil i americký prezident Barack Obama. Situace v zemi se podle něj musí řešit poklidnou cestou bez vnějších zásahů. Aktéry v Hondurasu vyzval k respektování demokratických pravidel. Bílý dům odmítl spekulace, že by měl na Zelayovu sesazení jakýkoliv podíl.
