Zvolení Donalda Trumpa příštím americkým prezidentem vneslo do řad evropských spojenců USA nemalou nejistotu. Budou Američané dál plnit své závazky v rámci NATO? Oslabí po desítkách let pevné spojenectví mezi oběma stranami Atlantiku? A jak Trump nalinkuje svou zahraniční politiku vůči Kremlu? Tyto otázky Trump v kampani většinou přešel některou ze svých frází, nyní se jimi ale bude muset vážně zabývat. Svět čeká.
Prezident Trump: Velká neznámá pro Kreml i NATO
Hned svým prvním projevem po zvolení Trump naznačil, že hodlá před nepřátelstvím upřednostnit partnerství. To by se mohlo týkat i Ruska. Vzájemné vztahy Moskvy a Západu, potažmo Moskvy a Washingtonu spadly v posledních letech na nejmrazivější úroveň od konce studené války.
Už během kampaně vyjádřil Trump opakovaně obdiv ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ujistil, že doufá ve zlepšení vztahů s Ruskem… samozřejmě z pozice síly, dodal obratem.
Republikán hodlá Kremlu ukázat shovívavější tvář a pokusit se o restart vzájemných vztahů. Podobný, o jaký se před osmi lety pokusil Barack Obama a jaký skončil dnešní krizí.
Kreml doufá ve vyvedení vztahů z krize
Ochotu spolupracovat s prezidentem Trumpem už oficiálně potvrdil i Putin. Hned po vyhlášení výsledků jeho kancelář oznámila, že prezident „doufá ve spolupráci zaměřenou na vyvedení rusko-amerických vztahů z krize a také na řešení aktuálních mezinárodních problémů a na hledání účinných odpovědí na výzvy globální bezpečnosti“.
Vzájemné sympatie Putina a Trumpa nejsou ničím novým, oba si už několikrát vyznali obdiv. Trump za to čelil kritice ze strany svých odpůrců, Hillary Clintonová jej nazvala „Putinovou loutkou“. Všeobecně se předpokládá, že Putin vynaložil nemalé úsilí, aby z volebního klání vyšel jako vítěz právě Trump. K hackerským útokům a zveřejnění e-mailů demokratické strany se sice Kreml oficiálně nepřiznal, všeobecně se o „ruské stopě“ nepochybuje.
Editor listu The Economist Edward Lucas ve svém komentáři dokonce poznamenal, že zatímco je svět vítězstvím excentrického miliardáře šokován, Vladimir Putin v Kremlu otevírá lahve šampaňského.
Vladimir Putin
Putin otevírá šampaňské
Evropu znepokojuje zejména Trumpův vlažný vztah k Severoatlantické alianci a závazkům vůči spojencům. Už v roce 2000 Trump ve své knize naznačil, že by si východoevropské státy měly své problémy vyřešit samy, bez intervencí USA.
Během kampaně dokonce naznačil, že by Spojené státy nemusely přispěchat na pomoc napadeným aliančním členům, kteří neodvádějí do pokladny NATO předepsaný příspěvek, který činí dvě procenta HDP.
Ve skutečnosti je to jen pětice členských států NATO, které tomuto požadavku vyhovují. Největší podíl z HDP na obranu vydávají tradičně Spojené státy (3,62 %), s odstupem následuje Řecko, Polsko, Estonsko a Velká Británie. Zbylí členové (včetně Francie a Německa) se kýženým dvěma procentům HDP neblíží. (celý seznam k dispozici zde)
Pro Estonsko (které si s ohledem na svou geografickou pozici) závazky vůči NATO svědomitě plní, muselo být velice trpké, když Newt Gingrich, zvažovaný budoucí ministr zahraničí USA, zapochyboval o povinnosti bránit tuto zemi v případě napadení z Moskvy. Gingrich dokonce prohlásil, že tato pobaltská země je stejně „předměstím Petrohradu“.
Podle Lucase Trumpovo prezidentství otřese samotnými základy spojenectví mezi Amerikou a Evropou, které obě strany Atlantiku pojí už od roku 1941.
Evropa je v mnoha ohledech stále závislá na ochranných křídlech svého amerického spojence. Američané disponují ohromnou silou co do počtu vojáků, rozsáhlého sběru zpravodajských informací i počtu jaderných zbraní.
Spojenectví je výhodné i pro USA, připomnělo Trumpovi NATO
Jens Stoltenberg
Trumpovo zvolení a s tím související nejisté vyhlídky tak do budoucna řadu evropských vlád donutí přehodnotit své fiskální priority a postavit se v rámci obrany o něco víc na vlastní nohy.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už pár hodin po oznámení Trumpova triumfu Americe připomněl vzájemné benefity plynoucí ze spojenectví: „V NATO je jasné, že všichni členové se zavázali k obraně ostatních členů. To nemá výjimky. Severoatlantická aliance je zásadní garancí pro Evropu, ale i pro Spojené státy.“
Stoltenberg zdůraznil, že mimoamerické státy Aliance svým závazkům vždy dostály a připomněl situaci po teroristických útocích na USA v září 2001.
„Čeká nás další práce,“ ujistil Stoltenberg s tím, že se těší na setkání s Trumpem a diskusi o dalším postupu příští rok na summitu Aliance v Bruselu. Vrcholnou schůzku NATO plánuje v prvních měsících roku 2017, kdy má být v belgické metropoli otevřena nová alianční centrála. Do té doby by měl už inaugurovaný prezident Trump vyložit své zahraničněpolitické karty na stůl.