Buďonnovsk (Rusko) - První válka mezi čečenskými separatisty a Ruskem začala v roce 1994. Někteří čečenští polní velitelé, zvláště Šamil Basajev, který byl vyškolen ruskými specialisty během abcházské války, se brzy rozhodli přejít k teroristickým metodám boje, a to i mimo území Čečenska. Akce přinesly na jednu stranu důkaz o nepokořenosti Čečenců, na druhou stranu však postupně diskreditovaly úsilí o čečenskou nezávislost v očích světové veřejnosti. První velkou kontroverzní akcí se stalo přepadení policejní stanice a nemocnice ve městě Buďonnovsk 14. června 1995. Při této akci přišlo o život přes 140 lidí.
Skupina více než stovky ozbrojených mužů tehdy vpadla do města Buďonnovsk ve Stavropolském kraji vzdáleném 150 km od čečenských hranic. Obsadila několik administrativních budov a hlavně nemocnici a zajala více než 1 000 rukojmích včetně žen, dětí a nemocných.
Čečenský prezident Džochar Dudajev odmítl jakoukoliv odpovědnost za útok. Vůdce teroristického komanda Šamil Basajev ohlásil jako svůj požadavek ukončení války v Čečensku a zahájení rozhovorů s Dudajevem.
Ozbrojenci během následujících dní vyjednávání odmítli peníze a letadlo a pohrozili vyhozením budovy do povětří, pokud nebudou splněny jejich požadavky. Pokusy elitních ruských protiteroristických oddílů obsadit nemocnici v Buďonnovsku skončily neúspěšně. Během přestřelek zemřelo několik desítek teroristů i rukojmích.
Chladicí vůz na mrtvé teroristy a autobus do Čečenska
Basajev nakonec změnil původní požadavky. Chtěl chladicí vůz na mrtvé teroristy a autobusy na přepravu komanda s rukojmími do Čečenska.
Vše bylo teroristům 20. června poskytnuto. V každém vozidle byla zabudovaná dálkově odpálitelná nálož. Rukojmí během cesty tvořili především novináři a někteří zástupci Státní dumy.
Konvoj byl doprovázen třemi vrtulníky, které měly rozkaz miny odpálit a zničit autobusy v případě, že by rukojmí byli cestou propuštěni, což se ovšem nestalo. Teroristé se tak dostali do bezpečí čečenské horské vesnice.
V buďonnovské nemocnici zahynulo přes 140 lidí, více než 100 z nich byli rukojmí. Akce byla následně označovaná jako „krvavá remíza“. Ruská ani čečenská strana totiž nedosáhly vítězství.
