Pře o vodní zdroj mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem si vyžádala mrtvé

Nejméně šest mrtvých a desítky raněných si vyžádal konflikt mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem o vodní zdroj na hranicích obou zemí. Místní média informovala o střelbě z ručních zbraní i minometů. Střety trvaly většinu dne a propukly znovu i poté, co představitelé obou zemí oznámili příměří a stažení vojáků z oblasti, napsaly zahraniční tiskové agentury.

O obnovení pohraničního konfliktu večer informovala kyrgyzská policie. „Okolo jedné hodiny (místního času, 21:00 SELČ) se situace … v provincii Batken znovu vyostřila … Pohraniční stráže obou zemí se vzájemně intenzivně ostřelují,“ sdělila agentuře Interfax mluvčí jihokyrgyzské provincie, s tím, že místní obyvatelé byli evakuováni. Několik domů a dalších objektů podle ní zachvátil požár.

„Situace na kyrgyzsko-tádžické hranici se vymkla kontrole. Přestřelka pokračuje,“ popsal už dříve agentuře Interfax Marufchan Tulajev, vicegubernátor přilehlé oblasti Kyrgyzstánu. Kyrgyzský portál Kaktus zveřejnil záběry, na kterých nějaký muž křičí: „Vypukla válka.“ Video provází střelba z automatických zbraní.

Podle středoasijského zpravodajského serveru Fergana se oba státy vzájemně viní z rozpoutání konfliktu mezi jejich pohraničníky. Ve sporu jde o ovládnutí vodní nádrže na řece Isfara. Na vodní rezervoár si totiž dělají nárok obě strany.

Konflikt podle Fergany začal ve středu hádkou o kameru, kterou Tádžici namontovali na sloup elektrického osvětlení. Nejprve létala slova, pak kameny a nakonec kulky, napsal server. Podle tádžických médií začali střílet kyrgyzští vojáci, podle těch kyrgyzských palbu zahájili tádžičtí pohraničníci. 

Střety se později rozšířily i na stanoviště pohraničních hlídek. Kyrgyzští pohraničníci obvinili tádžické vojáky z ostřelování svých kontrolních stanovišť a v odvetě prý obsadili jedno tádžické stanoviště.

Tádžikistán hlásí tři mrtvé a jedenatřicet raněných na své straně, napsala agentura Ria Novosti s tím, že zranění utrpěl i místní starosta. Kyrgyzské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP oznámilo nejméně tři mrtvé a osmačtyřicet zraněných. Jednou z obětí se stalo dítě narozené v roce 2008, které zemřelo při převozu do nemocnice, konstatoval úřad.

Ministři zahraničí obou zemí později podle agentury Reuters prohlásili, že se dohodli na příměří a stažení vojáků z oblasti. Konflikt chtějí vyřešit diplomatickou cestou. Kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov před tím oznámil, že o situaci na hranici ve čtvrtek mimořádně jednala vláda a zřídila pracovní skupinu, která má konflikt urovnat.

Hranice mezi oběma středoasijskými státy je dlouhodobě neklidná a přestřelky nejsou neobvyklé. Od sovětských dob totiž není přesně vymezená a na mnoha místech prochází obtížně dostupným terénem. Kromě hraničních incidentů občas propukají spory o vodu a půdu mezi kyrgyzskými pěstiteli bavlny a tádžickými pastevci dobytka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...