Pravicový extremista se přiznal k vraždě německého politika

Pravicový extremista Stephan E. podezřelý z vraždy politika německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho se k činu přiznal. Informují o tom média s odvoláním na vyjádření německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka před poslanci parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti. Vražda Lübckeho je prvním takovým zločinem pravicového radikála v poválečných dějinách Německa.

Nejvyšší státní zástupce sice poslancům nedal žádné informace k motivu zřejmého pachatele, sdělil jim ale, že i přes přiznání podezřelého si případ ponechává ve své gesci. Z toho podle německých médií vyplývá, že vražda skutečně měla politický motiv.

To potvrzují také informace rozhlasových a televizních stanic NDR a WDR a listu Süddeutsche Zeitung, podle nichž byl motivem vraždy Lübckeho otevřený přístup k migrantům. Stephan E. podle těchto médií také vypověděl, že čin spáchal sám a nikdo jiný o něm nevěděl. Policisté zatím nenašli vražednou zbraň.

Podezřelý v minulosti zaútočil na ubytovnu s přistěhovalci

Pětašedesátiletý Lübcke, který byl vysoce postaveným úředníkem místní správy v Hesensku, byl zastřelen 2. června na terase svého domu v obci Wolfhagen. Do hledáčku vyšetřovatelů se kvůli činu poměrně rychle dostal právě Stephan E., kterého v polovině měsíce zatkla speciální policejní jednotka.

Vila, ve které byl začátkem června Walter Lübcke zavražděn
Zdroj: Swen Pförtner/ČTK/DPA

Podezřelý byl německým úřadům známý kvůli svému dřívějšímu zapojení do pravicově extrémní scény. V posledních letech jej ale německé úřady cíleně nesledovaly.

Pětačtyřicetiletý muž byl v minulosti opakovaně souzen, mimo jiné za pokus o útok trubkovou bombou na uprchlickou ubytovnu nebo za vážné zranění přistěhovalce, čehož se dopustil ve vazbě.

Útoky na politiky se v Německu v posledních letech odehrávají stále častěji. K nejznámějším patří pokus o vraždu současné primátorky Kolína nad Rýnem Henriette Rekerové z roku 2015 a předloňský útok nožem na starostu západoněmecké obce Altena Andrease Hollsteina (CDU). V obou případech byl důvodem napadení nesouhlas s otevřeným migračním přístupem těchto politiků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit od února.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...