Pravicový extremista Stephan E. podezřelý z vraždy politika německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho se k činu přiznal. Informují o tom média s odvoláním na vyjádření německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka před poslanci parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti. Vražda Lübckeho je prvním takovým zločinem pravicového radikála v poválečných dějinách Německa.
Pravicový extremista se přiznal k vraždě německého politika
Nejvyšší státní zástupce sice poslancům nedal žádné informace k motivu zřejmého pachatele, sdělil jim ale, že i přes přiznání podezřelého si případ ponechává ve své gesci. Z toho podle německých médií vyplývá, že vražda skutečně měla politický motiv.
To potvrzují také informace rozhlasových a televizních stanic NDR a WDR a listu Süddeutsche Zeitung, podle nichž byl motivem vraždy Lübckeho otevřený přístup k migrantům. Stephan E. podle těchto médií také vypověděl, že čin spáchal sám a nikdo jiný o něm nevěděl. Policisté zatím nenašli vražednou zbraň.
Podezřelý v minulosti zaútočil na ubytovnu s přistěhovalci
Pětašedesátiletý Lübcke, který byl vysoce postaveným úředníkem místní správy v Hesensku, byl zastřelen 2. června na terase svého domu v obci Wolfhagen. Do hledáčku vyšetřovatelů se kvůli činu poměrně rychle dostal právě Stephan E., kterého v polovině měsíce zatkla speciální policejní jednotka.
Vila, ve které byl začátkem června Walter Lübcke zavražděn
Podezřelý byl německým úřadům známý kvůli svému dřívějšímu zapojení do pravicově extrémní scény. V posledních letech jej ale německé úřady cíleně nesledovaly.
Pětačtyřicetiletý muž byl v minulosti opakovaně souzen, mimo jiné za pokus o útok trubkovou bombou na uprchlickou ubytovnu nebo za vážné zranění přistěhovalce, čehož se dopustil ve vazbě.
Útoky na politiky se v Německu v posledních letech odehrávají stále častěji. K nejznámějším patří pokus o vraždu současné primátorky Kolína nad Rýnem Henriette Rekerové z roku 2015 a předloňský útok nožem na starostu západoněmecké obce Altena Andrease Hollsteina (CDU). V obou případech byl důvodem napadení nesouhlas s otevřeným migračním přístupem těchto politiků.
