Evropě by měl údajně v rámci uprchlické krize pomáhat súdánský prezident Umar Bašír – první úřadující hlava státu, na kterou Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač pro válečné zločiny. Podle televize ARD a magazínu Der Spiegel má Unie pod dohledem německé státní agentury GIZ do Súdánu dodat sledovací techniku. Brusel i Berlín ale tvrdí, že do rukou súdánské vlády se vybavení nedostane.
Unie Africe loni přislíbila dvě miliardy eur z nového fondu, které mají zlepšit ekonomickou situaci v afrických zemích natolik, aby z nich lidi neodcházeli za lepším. Peníze ale údajně půjdou také na ochranu hranic. „Věříme, že se na tom společně dohodneme,“ konstatoval súdánský ministr zahraničí Ibrahím Chándúr.
Podle tajného dokumentu, který zveřejnila televize ARD, mají do Súdánu zamířit pod dohledem německé státní agentury auta, počítače, kamery i skenery. „Der Spiegel se odvolává na zápis z jednání velvyslanců při Evropské unii z 23. března, kde měly být tyto konkrétní položky zmíněny,“ uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Brusel ale popírá, že by již došlo k dohodě na konkrétním vybavení. „Chápejte to jako nákupní seznam jednotlivých zemí. Tento seznam požadavků ale není ve skutečnosti závazný,“ poznamenala mluvčí německého ministerstva pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Katharina Mänzová.
Sankce proti Súdánu dodržíme, slibuje Brusel
Berlín i Brusel ovšem shodně tvrdí, že žádné peníze ani vybavení nemají jít přímo súdánské vládě. „EU dodržovala a bude dodržovat sankce proti Súdánu, které mimo jiné zahrnují embargo na dovoz zbraní a souvisejícího materiálu,“ prohlásil mluvčí Evropské komise pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Alexandre Polack.
Mezinárodní trestní tribunál Bašíra trestně stíhá za zločiny, jichž se údajně dopustil v západosúdánském regionu Dárfúr. Od roku 2003 tu podle OSN zahynulo 300 tisíc lidí.
Bez spolupráce s režimem Umara Bašíra se ale Evropa neobejde. Prezident obviněný z válečných zločinů během občanské války vládne Súdánu pevnou rukou. Přes jeho zemi míří migranti dál do Libye a Evropy.
Podle svědectví běženců pašeráci provozují svůj byznys ruku v ruce se státem, od kterého teď Evropa chce pomoc v boji s příčinami migrace. „Súdán by měl vyšetřit tato velmi závažná obvinění ze spojenectví vlastních bezpečnostních sil a policie s pašeráky,“ uvedla ředitelka Human Rights Watch pro severní Afriku Leah Whitsonová.
Lidskoprávní organizace vyzpovídala řadu uprchlíků z Eritrey. „Podle některých z nich docházelo k tomu, že byli zadrženi súdánskými bezpečnostními složkami a pak prodáni zpět,“ konstatoval Černohorský.
Dokument zveřejněný ARD navíc zmiňuje riziko zneužití dodávek k represím vlastního obyvatelstva. Súdánský generál na kameru mluví o plánech shromáždit biometrická data nejen migrantů, ale rovnou všech obyvatel země.
Kaddáfí se nazýval poslední hradbou Evropy
Dřívější dohody starého kontinentu s africkými autoritářskými režimy padly po arabském jaru. Problém nyní představuje hlavně chaos v Libyi po pádu režimu Muammara Kaddáfího v roce 2011. Sám diktátor Kaddáfí se označoval za poslední hradbu Evropy.
Na libyjském území se před pěti lety pohybovaly až dva miliony migrantů, do Itálie jich ale pronikly nanejvýš stovky. Kaddáfí za to po Unii požadoval pět miliard eur ročně a Řím by se teď k podobné dohodě rád vrátil.
„Představili jsme evropským partnerům náš návrh. Na některých věcech se neshodneme, hlavně na tom, jak tuto strategii platit,“ prohlásil italský premiér Matteo Renzi.
Křehká dohoda s Turky
Brusel ale v rozvrácené Libyi nevidí důvěryhodného a spolehlivého partnera, jakého našel v Turecku. Po dohodě s Ankarou za tři miliardy eur se podařilo zavřít balkánskou cestu přes Řecko do Evropy, Turci ale vyhrožují, že od ní odstoupí, pokud pro ně unijní země nezavedou slibovaný bezvízový styk.
Komise přitom trvá na splnění všech 72 podmínek včetně změny protiteroristického zákona, což Ankara odmítá. Jednání se tak ocitla ve slepé uličce a členské státy EU raději odsouhlasily prodloužení hraničních kontrol uvnitř Schengenu o dalšího půl roku.
