Portál informující o požárech lesů u Černobylu byl uzavřen

Moskva - Žár a dusno v Moskvě možná brzy skončí. K ruské metropoli se blíží velká bouře, která v Petrohradu a okolí lámala stromy, nechala na sto tisíc lidí bez proudu a zastavila provoz na železnici. V Moskvě už klesly teploty skoro ze čtyřiceti na 25 stupňů. Požáry na západě Ruska hoří zhruba na čtvrtině původní plochy. Ministerstvo pro mimořádné situace ale dalo podle listu Kommersant zavřít internetové stránky Ruských lesů, které informovaly o požárech v oblastech zamořených radioaktivitou z Černobylu. Podle úřadu žádné riziko nehrozí.

Internetová stránka správy ruských lesů, která před deseti dny informovala veřejnost o požárech v brjanských lesích znečištěných po havárii v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986, byla prý uzavřena z technických důvodů. Podle dnešního vydání listu Kommersant se tak ale stalo na pokyn ministra pro mimořádné situace. Ruští ekologové hovoří o cenzuře; stránka lesů podle nich podávala o požárech přesnější zprávy než úřady. Ministerstvo pro mimořádné situace dnes ujistilo, že v černobylské oblasti žádné požáry nejsou a také jinde se jejich rozsah snižuje.

„Šéf ministerstva pro mimořádné situace Sergej Šojgu v pátek vyzval ministerstvo vnitra, aby se 'vypořádalo' s webem, na kterém se objevila 'lživá informace o požárech v místech znečištěných černobylskou havárií v Brjanské oblasti'. Hned po ministrově vyjádření stránku zavřeli 'kvůli technickým pracím' a od neděle je zcela nedostupná,“ konstatoval Kommersant.

Web ještě 6. srpna informoval, že v lesích zasažených po Černobylu zuří 28 požárů na ploše 269 hektarů.

Podle listu se zablokování stránky u jejího správce v neděli ráno domáhal nejmenovaný policejní generál, správce však odmítl, protože místo pokynu z ministerstva vnitra dostal jen e-mail z bezplatné schránky elektronické pošty.

Ekologové: Úřady nechtějí informovat o rozsahu pohromy

Ekologové nepochybují, že stránka byla uzavřena na pokyn ministerstva pro mimořádné situace, které se prý snaží zamaskovat skutečný rozsah pohromy. Podle ruské odbočky Greenpeace byly tři velké požáry v lesích silně znečištěných radioaktivitou vidět i na snímcích z vesmíru, nemluvě o menších požárech. „Ministerstvo ucpává ústa těm, kdo vědí, co se děje,“ tvrdí Vladimir Slivak z organizace Ekozaščita, podle něhož jsou lesníci nejlépe obeznámeni se situací v terénu.

Odpovědnost za uzavření stránky dosud na sebe žádný úřad nevzal.

Moskva se připravuje na bouři

V noci na dnešek přišla na severozápad Ruska studená fronta, která vyvolala prudké bouře. Ty podle úřadů způsobily velké škody. Vichry kácely stromy a připravily o dodávku elektřiny asi 100 000 lidí. Fronta postupuje k Moskvě. Premiér Vladimir Putin vyzval k mobilizaci a přípravě příslušných institucí na příchod bouřek. „V Moskvě se očekávají silné přeháňky, krupobití a vichry o rychlosti až 28 metrů za vteřinu,“ uvedla ruská meteorologická služba.

Medvěděv vyzval podnikatele k pomoci s obnovou

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv požádal ruskou podnikatelskou elitu, aby pomohla při rekonstrukci a nové výstavbě vesnic zničených lesními požáry. Velcí byznysmeni, jejichž majetek většinou pochází z kontroverzní privatizace 90. let, okamžitě slíbili přispět značnými finančními částkami.

Medvěděv o životě na venkově:

„Upřímně řečeno, život tam nebyla žádná procházka růžovým sadem ani před požáry. A teď tam všechno shořelo. V příštích několika letech se se sběrem hub a lesních plodů nedá počítat.“

Medvěděv si ruskou podnikatelskou smetánku pozval do své letní rezidence v Soči na břehu Černého moře. Pozvání neodmítli například Oleg Děripaska, který vlastní největší hliníkárenskou firmu světa Rusal, nebo Vladimir Potanin, hlavní akcionář niklových dolů Norilsk Nickel. „Vzhledem k tomu, jak tento problém vnímá veřejnost, a také vzhledem k rozsahu katastrofy, mám za to, že bychom si mohli popovídat o tom, jak se podnikatelé budou podílet na řešení následků,“ řekl Medvěděv.

A podnikatelé, které většina ruské veřejnosti považuje za zbohatlíky a oligarchy, se nenechali dlouho pobízet a před prezidentem se předháněli ve slibech. Medvěděvovi odpověděl Děripaska, který slíbil, že z vlastní kapsy postaví 50 nových domů. Vladimir Jevtušenkov, šéf ropné a telefonní společnosti Sistema, zase prohlásil, že na rekonstrukci spálených domů přispěje částkou kolem 655 000 dolarů (skoro 13 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyloučil zapojení Kurdů do války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyloučil zapojení kurdských bojovníků do konfliktu s Íránem, píše agentura AP. Válka je už tak podle šéfa Bílého domu dost komplikovaná. Trump také zpochybnil zprávy, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro boj s USA, a zopakoval, že nemá zájem s Íránem vyjednávat.
před 1 hhodinou

Trump oznámil vznik vojenské koalice s cílem zničit drogové kartely

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil novou vojenskou koalici, jejímž cílem je zlikvidovat drogové kartely na západní polokouli. Podle šéfa Bílého domu se do aliance zapojilo sedmnáct zemí. Americký prezident zároveň na summitu se zástupci latinskoamerických zemí uvedl, že Spojené státy se po skončení konfliktu s Íránem zaměří na Kubu, a naznačil, že Washington bude chtít s Havanou uzavřít dohodu, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zasáhlo bytový dům v Charkově, mezi jedenácti mrtvými jsou děti

Rusové masivně zaútočili na Ukrajinu, v Charkově zasáhli bytový dům a zabili nejméně jedenáct lidí včetně dvou dětí. Jeden člověk zemřel při ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti. Zraněné hlásí i další města, náletu čelil také Kyjev a ukrajinské železnice. Moskva na sousední zemi zaútočila třemi desítkami raket a téměř pěti sty drony. Kromě toho shodila leteckou pumu na Kramatorsk, který hlásí zraněné včetně dětí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUSA mají problém s íránskými drony, řešení může přinést Ukrajina

Íránské drony jsou větší problém, než jsme očekávali, a ani v dalších fázích války nebudeme schopni sestřelovat všechny, přiznali podle televizní stanice CNN za zavřenými dveřmi americký ministr obrany Pete Hegseth a šéf Sboru náčelníků štábů Dan Cane. Íránské drony létají nízko a pro obránce je těžké je zachytit radary, takže umí zaútočit bez varování. Teherán jich má dostatečnou zásobu na několik měsíců, a tak Spojené státy americké hledají způsob, jak jim čelit. Řešení může přinést Ukrajina, která již má s obranou proti dronům bohaté zkušenosti, může nabídnout svoje know-how i prodej vlastní technologie, informovala Zóna ČT24.
před 2 hhodinami

Írán schválil pozastavení útoků na okolní země. Údery však pokračovaly

Prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na okolní země, pokud z jejich území nepřijde útok, prohlásil podle agentury Reuters prezident Masúd Pezeškján v projevu odvysílaném v íránské státní televizi. Írán ještě v sobotu podnikl další údery na státy v Perském zálivu, včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Spojené státy uvedly, že v prvním týdnu války proti Íránu zasáhly v této zemi více než tři tisíce cílů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu chce destabilizovat a změnit režim v Teheránu

Izrael má pro další fázi války s Íránem propracovaný plán s mnoha překvapeními. Podle agentury AP to v sobotu večer uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj destabilizovat režim v Teheránu a umožnit změnu. Netanjahu vyzval příslušníky íránských revolučních gard, aby složili zbraně. Slíbil, že pokud tak učiní, nebude jim ublíženo. USA a Izrael zahájily údery na Írán minulou sobotu.
před 3 hhodinami

Slovensko chce zrušit korespondenční volbu. Opozice varuje před omezením hlasování ze zahraničí

Slovensko se chystá zrušit korespondenční volbu. Vládní koalice tvrdí, že chce zabránit podvodům, podle opozice tím ale může ovlivnit volby ve svůj prospěch. Slováci žijící v zahraničí by nově místo pošty hlasovali na ambasádách. Korespondenčně je dosud možné odevzdat hlas v parlamentních volbách a referendech.
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...