Kyjev – Za krvavým pokusem potlačit loňské protesty na Majdanu v Kyjevě stál podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka poradce ruské hlavy státu Vladislav Surkov. Zemřely tehdy desítky lidí. Moskva označila slova ukrajinské hlavy státu za nesmyl.
Vyšetřování loňského masakru ukazuje na jasné stopy do Ruska, tvrdí Porošenko. „Jen před několika dny mi šéf státní bezpečnosti řekl, že agenti zvláštních jednotek získali při výsleších důkazy o tom, že ruský prezidentský poradce Vladislav Surkov organizoval skupiny zahraničních odstřelovačů na Majdanu (náměstí Nezávislosti),“ uvedl ukrajinský prezident při setkání s pozůstalými po obětech střelby v Kyjevě.
„Nyní konečně víme, že před rokem jsme na Majdanu nebojovali proti Janukovyčovi. Byl jen brutální a povolnou loutkou,“ uvedl Porošenko. Tajná služba má prý k dispozici záznamy Janukovyčových telefonátů s ruskými představiteli. Ty údajně dokazují, že násilný zákrok proti demonstrantům byl dlouho připravován.
Masakr na Instytutské ulici budí dodnes řadu otázek. Podle nejnovějších informací byla na jeho počátku pravděpodobně ranní střelba ze strany demonstrantů – z budovy kyjevské konzervatoře. Fotograf Jevgenij Maloletka zachytil 20. února ráno uvnitř několik mužů se zbraněmi. Stříleli na policisty, dva z nich pravděpodobně zabili. „Bylo jich zhruba deset, pořád měnili pozice. Byli na balkoně v 1. patře konzervatoře,“ říká fotograf.
Vůdci Majdanu ale dodnes odmítají, že by střelbu organizovali. Incident ovšem spustil tragédii. Policisté ustoupili a namísto nich naběhla tzv. černá rota – přes dvacet elitních policistů. Nebyli označení, jen se žlutými páskami. Jejich plošná střelba zabila podle obžaloby 39 neozbrojených demonstrantů. Kromě nich zemřelo ještě minimálně deset dalších. Kamery později na Instytutské zachycují i několik zbraní u demonstrantů. Tvrdí, že se bránili. Zabili jednoho policistu.
Velitelem „černé roty“ byl podle vyšetřovatelů Dmytro Sadovnyk. Proč a na čí příkaz spustil Sadovnyk masakr, není dodnes jasné. Podle obžaloby byl ale v přímém spojení s lidmi kolem prezidenta Janukovyče. Jeho lidé měli zabít celkem 39 lidí. Zbraně později zničili a zahladili stopy. Sám Sadovnyk utekl. Před soudem v Kyjevě teď stojí jen dva jeho spolubojovníci. Proti ostatním nemá prokuratura jasné důkazy. Objasněná a potrestaná zatím není ani smrt tři policistů, kteří na Instytutské 20. února zahynuli.
Rusko se ohradilo, prý je to jen další z „blábolů“
„Ukrajinské tajné služby již více než jednou přivedly ukrajinské představitele do trapné, přál bych si použít méně diplomatický termín, situace,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič. „Dnešní nesmysl je toho opět důkazem,“ řekl. Dodal, že ukrajinští vyšetřovatelé a agenti se místo pátrání oddávají „vypouštění blábolů hodných ústavu pro choromyslné“.
O pozadí zásahu se nadále spekuluje. Někteří tvrdí, že rozkaz ke střelbě vydal Janukovyč, aby protestující dav rozehnal. Jiní jsou zase toho názoru, že za násilnostmi je tehdejší opozice, která tak chtěla vyvolat převrat.
Rok od krveprolití: Jeden odsouzený policista, osmnáct obviněných
Podle organizace Amnesty International byl zatím za krveprolití odsouzen jediný
policista, který vyvázl s podmínkou. Ukrajinská generální prokuratura ale dnes oznámila, že už obvinila dalších osmnáct lidí. Většina z nich je na útěku. Jde údajně o vysoce postavené
politiky. Výjimkou je bývalý šéf parlamentní frakce proruské Strany regionů Oleksandr
Jefremov, který se před spravedlností podle Horbaťuka neskrývá. Kromě politiků je stíháno i zhruba sto příslušníků bezpečnostních složek.
Surkova nemusejí ani povstalci
Surkov se ocitl na sankčním seznamu Evropské unie i Spojených států. Podle médií je odpovědný za ukrajinskou politiku Kremlu. Za trn v oku ho považuje nejen Kyjev, ale i proruští separatisté z Donbasu. Ti mu v minulosti opakovaně vyčítali přílišnou váhavost v tlaku na ukrajinskou vládu.
Krvavé incidenty na Majdanu vedly před rokem k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kyjev si události připomíná za účasti mezinárodních hostů. Podle ukrajinských médií se očekává deset prezidentů nebo předsedů vlád. V neděli je v Kyjevě očekáván i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který chce navštívit část pietních akcí.
Vladislav Jurjevič Surkov byl hlavním politickým stratégem prezidenta Putina, pro nějž pracoval v době jeho prezidentského úřadu v letech 2000 až 2008. V Kremlu zůstal i poté, co Putina vystřídal v prezidentském křesle Dmitrij Medvěděv. Opozice Surkova, považovaného léta za šedou eminenci režimu, obviňovala ze soustřeďování moci v rukou prezidenta. Surkov je totiž jedním z autorů konceptu takzvané „řízené demokracie“ či „suverénní demokracie“, tedy systému, který dovoluje konkurenci ve volbách, ale zároveň se snaží maximálně předurčit jejich výsledek. Koncem roku 2011 Surkov z Kremlu odešel a byl jmenován vicepremiérem pověřeným modernizací a inovací.
V květnu 2013 byl ale nucen odstoupit z funkce místopředsedy vlády. Podle oficiální verze podal demisi po Putinově kritice, že kabinet neplní jeho příkazy a sliby. Kolovala ale i verze, že prý Surkova přestalo bavit být fackovacím panákem a potají nechal na jednom vládním projektu vydělávat i jednoho z opozičních řečníků na demonstracích proti režimu, což Putina rozlítilo. V září 2013 ho vzal ruský prezident opět na milost a učinil ho svým poradcem.
