Ukrajinci jsou ve větším bezpečí než před rokem, stále ale nelze vyloučit plnohodnotnou ruskou invazi. Ve svém poselství o stavu země to uvedl prezident Petro Porošenko. Získávat podporu světa v konfliktu s Ruskem je podle něj stále složitější. Porošenko také zdůraznil, že Ukrajina nezavede ústavní změny požadované v minských dohodách, dokud nenastane „pravý čas“.
Porošenko o stavu země: Jsme na tom lépe než před rokem, ruskou invazi ale vyloučit nelze
Pro Ukrajinu je stále obtíženější získávat západní podporu v boji proti „ruské agresi“ kvůli nejrůznějším subjektivním i objektivním důvodům, prohlásil Porošenko. Evropa je podle něj těžce zkoušena migrační krizí a teroristickými útoky. Ukrajinští zákonodárci se navíc obávají vzestupu populistických nálad a dopadů brexitu.
Chceme do NATO, sdělil Porošenko
Porošenko varoval před výsledky voleb v evropských zemích, jež proběhnou v roce 2017 a v nichž by mohly získat navrch politické síly ochotné uzavřít kompromis s Kremlem.
„Evropa stále mluví jedním hlasem, jsou tu ale země, kde je ruský přízvuk dost patrný. Ukrajina bude nadále potřebovat silnou mezinárodní podporu v boji proti ruské agresi,“ zdůraznil prezident v parlamentu. Strategickým cílem Ukrajiny je podle něj členství v NATO.
Když konflikt vypukl, svět upřel zrak na Ukrajinu. Postupně vyrůstají další a další témata a Ukrajina ustupuje do pozadí. Západní politici jsou netrpěliví, čekají, že se věci vyřeší, ale ony se prostě neřeší.
Kyjev a Západ obviňují Moskvu, že vyzbrojuje a vojensky pomáhá separatistům na východě Ukrajiny, kde si boje s vládními vojsky od dubna 2014 vyžádaly přes 9500 mrtvých. Moskva zapojení do konfliktu opakovaně popírá. Západní sankce kvůli ruské anexi Krymu i aktivitám Rusů na východě Ukrajiny jsou ale stále prodlužovány.
obrázek
Podle investigativců byly na Ukrajině tisíce Rusů
Investigativci ze skupiny Bellingcat zveřejnili před pár dny zprávu o oceněných ruských vojácích. „Na základě v podstatě otevřených zdrojů uvádí, že podle počtu vyznamenání a medailí, které dostali v posledních dvou letech ruští vojáci, jich na Ukrajině muselo být minimálně deset tisíc. To je obrovské angažmá, když si uvědomíme, o jak malé území se jedná,“ podotkl komentátor ČRo Plus Libor Dvořák.
Od prvního září platí v Donbasu nové – v pořadí již deváté příměří. „Opět se nedodržuje, problém stále trvá,“ konstatoval Dvořák. „Země se velmi pomalu konsoliduje, ale zatím to není žádná sláva. Příměří je hodně a ještě jich hodně bude. Je to klasický zamrzlý konflikt. Co jsem se bavil s Ukrajinci, tak Rusové čekají za hranicí na to, aby reagovali. Separatisté ale nemají takovou podporu, aby nějakým způsobem zaútočili někam dál. Je to velmi napjaté příměří, které je občas přerušováno více či méně intenzivními boji. Pro Ukrajinu je ale mnohem důležitější, co se děje v Kyjevě,“ podotkl Karel Svoboda z FSV UK.
GALERIE
Ukrajina
Chronické problémy ukrajinské politiky
Porošenko, jenž byl zvolen do úřadu 7. června 2014, se v tradičním projevu v parlamentu věnoval také hospodářskému a politickému stavu země. Ukrajinský prezident se obává, že vnitřní politická nestabilita země může ohrozit první známky ekonomického uzdravování.
„Ruské embargo mělo podle prezidenta pro Ukrajinu vážné důsledky, stálo ji asi 15 miliard dolarů. Zákaz vývozu zboží do Ruska podle hlavy státu zapříčinil, že až stovky tisíc lidí přišly o práci a je hlavním důvodem klesající životní úrovně obyvatel země. Za posledních několik let se export z Ukrajiny do Ruska snížil asi na pětinu. Porošenko slíbil, že nejvyšší představitelé země budou podnikatelům pomáhat na nové trhy. Vidí v tom i pozitivní stránku – země se zbavila závislosti na Rusku, kde podle něj neplatí ekonomické zákony, nýbrž tam vládne politické vydírání a imperiální nátlak,“ citoval Porošenka zpravodaj ČT David Miřejovský.
Kyjev sice provádí reformy, někteří ukrajinští i západní politici ale jejich podobu kritizují jako nedostatečnou a přirovnávají je ke kosmetickým úpravám. Od srpna měl například fungovat nový systém pro elektronická daňová přiznání státních úředníků. Porošenko poslancům řekl, že prozatímní nespuštění systému je čistě technický problém a že jeho politická vůle k tomuto protikorupčnímu opatření je nezměněná.
Potíže ukrajinské ekonomiky stejně jako bující korupce jsou chronické a s konfliktem úzce souvisejí, podotkl Dvořák.
Je třeba výměna politických elit za lidi, kteří by byli mladší. Neumím si ale představit, jak to udělat, protože stávající politická moc se bude svých křesel držet zuby nehty.
„Říkal jsem už před dvěma lety, že jakmile horká fáze války skončí, tak se teprve obnaží skutečné ukrajinské problémy,“ poznamenal Dvořák. Za největší problém ukrajinské politiky považuje skutečnost, že v popředí stále zůstávají stejní politici. „Třeba Putinovi se podařilo oligarchickou moc potlačit, dokud se to na Ukrajině nezmění, tak se nic zásadního stát nemůže,“ je přesvědčen Dvořák.