Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal výnos, který v zemi zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou odpoledne či večer jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. Podle návrhu by válečný stav měl platit od středy po dobu třiceti dnů. Kyjev tak reaguje na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské úřady zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Mají být postaveni před soud a „náležitě potrestáni“, napsala agentura TASS. Před soud by údajně měli předstoupit už v úterý.
Porošenko chce vyhlásit válečný stav, ukrajinské námořníky čeká v Rusku soud a „náležité potrestání“
Události: Nové vyhrocení rusko-ukrajinské krize (zdroj: ČT24)
Nedělním incidentem v Kerčském průlivu se zabývá Rada bezpečnosti OSN, mimořádnou schůzi svolalo i NATO. Kreml svaluje vinu na Ukrajinu a předvolal si jejího chargé d'affaires.
Text výnosu o vyhlášení válečného stavu v noci na pondělí schválila ukrajinská bezpečnostní rada, která navrhla vyhlásit válečný stav okamžitě s dvouměsíční, tedy ze zákona maximální, platností. Prezident ale v pondělí prohlásil, že navrhuje na celém území státu vyhlásit válečný stav s platností od středečního rána, a to jen po dobu třiceti dnů.
Prezident odmítá, že by chtěl válečným stavem oddálit volby
Petro Porošenko
Porošenko zároveň zdůraznil, že navrhovaný krok neovlivní termín konání prezidentských voleb naplánovaných na konec března příštího roku. Ukrajinská opozice prezidenta podezírá, že dramatickým opatřením hodlá datum voleb posunout, protože průzkumy veřejného mínění mu nedávají příliš šancí na vítězství. Stejný argument opakovaně používá i Moskva.
Porošenko podle agentury Unian délku navrhovaného válečného stavu o polovinu zkrátil právě proto, aby nekolidoval se začátkem volební kampaně.
Válečný stav neznamená válku, zdůraznil prezident
Prezident ve zdůvodnění svého postupu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války. „Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně,“ citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.
„Válečný stav neznamená, že bychom odmítali politické a diplomatické cesty k osvobození ukrajinských území,“ řekl prezident a dodal, že zavedení mimořádného opatření nebude omezovat ústavní práva a svobody občanů.
Podle Porošenkova dekretu má generální štáb ukrajinské armády zorganizovat protivzdušnou obranu klíčových vládních objektů a připravit částečnou mobilizaci. V nezbytném počtu mají být k „výcvikovým shromážděním“ povolány armádní zálohy. Tajná policie SBU má posílit kontrarozvědnou činnost a pohraničníci mají zvýšit ochranu administrativní hranice mezi Ukrajinou a okupovaným Krymem. Jeden článek Porošenkova dekretu podléhá utajení.
Schůzi ukrajinského parlamentu provází hádky
Ukrajinští poslanci žádají čas na konzultace
Rusko před incidentem zpřísnilo kontrolu provozu v Kerčském průlivu s odůvodněním, že krymští Tataři a ukrajinští nacionalisté připravují teroristické útoky proti Krymskému mostu, kterým Moskva spojila okupovaný poloostrov s ruským územím. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova „oficiální ukrajinské osobnosti nejednou slibovaly zahájit přípravy k pumovému útoku proti Krymskému mostu“.
Ukrajinský prezident Porošenko očekává, že parlament návrh na vyhlášení válečného stavu schválí. Poslanci se na mimořádné schůzi sešli v pět hodin středoevropského času, situace v parlamentu je ale nepřehledná. Řečnickou tribunu zablokovala opozice, (zejména) opoziční poslanci také žádali dostatečnou dobu na konzultace prezidentského dekretu.
GALERIE
Incident v Kerčském průlivu nezavinila Ukrajina, vysvětlují odborníci
Novou eskalaci krymské krize vyvolalo nedělní oznámení Kyjeva, že Rusové stříleli na ukrajinské lodě v Černém moři a zranili několik lidí. Tři lodě Rusové zabavili, což ruská tajná služba FSB později potvrdila, stejně jako použití zbraní. Napětí vyhrotila srážka lodě ruské pohraniční stráže s ukrajinským remorkérem. Obě země se ze střetu obviňují navzájem.
Po incidentu vyjádřilo NATO podporu územní jednotě Ukrajiny. Na pondělní odpoledne svolal generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg mimořádnou schůzku Komise NATO–Ukrajina. Stejně tak se situací zabývá Rada bezpečnosti OSN.
Rusko zablokovalo plavbu průlivem
Rusko po incidentu zablokovalo plavbu Kerčským průlivem. Prostor pod mostem na anektovaný Krym zatarasil ruský tanker. Podle Moskvy byla doprava v oblasti pozastavena z „bezpečnostních důvodů“. Při použití síly byli zraněni tři ukrajinští vojáci, uvedla FSB s tím, že to bylo k zastavení lodí nutné. Ukrajina hovoří až o šesti zraněných.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v souvislosti s údajnou palbou uvedlo, že „takové agresivní akce“ jsou porušením mezinárodního práva. Proto bude následovat „mezinárodní diplomatická a právní odpověď“.
Jedna ze zadržených ukrajinských lodí v kerčském přístavu
Zranění námořníci jsou v nemocici v Kerči, ostatní vyslýchá ruská tajná služba
Ukrajinské námořnictvo v neděli oznámilo, že ruské speciální jednotky zabavily v Černém moři tři jeho lodě, přičemž při incidentu utrpěli zranění dva členové ukrajinské posádky. Ruská tajná služba FSB, pod niž spadá i pohraniční stráž, později informace o zadržení lodí u poloostrova Krym potvrdila. K jejich zastavení prý použila zbraně; zraněni při tom byli tři příslušníci ukrajinského námořnictva.
Podle ruské ombudsmanky Taťjany Moskalkovové jsou tři zranění Ukrajinci v kerčské nemocnici. Jejich zranění prý nejsou vážná a nejsou v ohrožení života.
Ostatní příslušníci posádek zadržených ukrajinských plavidel jsou v Kerči, kde je vyslýchají vyšetřovatelé z pohraniční správy ruské tajné služby FSB. Podle gentury TASS byl například vyslechnut jistý Andrij Drač, kterého ruská agentura označila za operativce ukrajinské vojenské rozvědky. Stálý zástupce Ruska v Radě bezpečnosti OSN Dmitrij Poljanskij na mimořádné schůzi rady v New Yorku prohlásil, že na palubě ukrajinských lodí byli dva ukrajinští rozvědčíci. Podle FSB právě oni ukrajinskou „provokaci“ řídili.
Podle Poljanského zadržená ukrajinská plavidla rovněž převážela radikály, kteří chtěli vyhodit do povětří nový most spojující ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Podle FSB ukrajinské lodi vstoupily do ruských teritoriálních vod na „přímý příkaz kyjevských úřadů“. Šlo prý o zónu, která patřila Rusku i před krymskou anexí.
Ukrajina ruský scénář popírá s tím, že ruský útok byl záměrný, zákeřný a bezdůvodný. Tři ukrajinské lodi, Berďansk, Nikopol a Jany Kapu, směřovaly z Oděsy do azovského přístavu Mariupol. O jejich cestě prý Ukrajina předem Rusko informovala v souladu s normami mezinárodního práva.
Všechny tři zadržené lodě jsou nyní v přístavu v Kerči, žádné z plavidel nenese známky poškození.
Incident u Kerčského průlivu podle ruského ministerstva zahraničí úmyslně vyprovokovala Ukrajina, proto si pozvalo ukrajinského chargé d'affaires Ruslana Nimčynského. Podle informací diplomatů si vyslechl ruský protest proti „agresivnímu a provokativnímu počínání“ Ukrajiny.
Kreml okomentoval incident v Kerčském průlivu jako nebezpečnou provokaci, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov odsoudil údajné nebezpečné počínání Ukrajiny.
Kerčský průliv spojuje Azovské a Černé moře. Rusové začátkem roku otevřeli devatenáctikilometrový most na Krym vedoucí přes úžinu a spojující ruskou oblast Krasnodar s anektovaným poloostrovem.
NEPOUŽÍVAT!