Z Afghánistánu se stáhla už většina zahraničních sil, které se tam zúčastnily nejdelší operace v historii NATO. Celkem při jejím plnění zahynulo 3502 lidí, včetně čtrnácti Čechů. Nejvíc padlých však mají Spojené státy. Vyrovnávat se s traumatickými zážitky jejich rodinám pomáhal armádní kaplan David Sparks. I jeho mise je nyní u konce.
Obří vojenské letadlo Galaxy vozilo z Asie často smutný náklad. Přes leteckou základnu Dover ve státě Delaware se totiž vracejí ostatky amerických žen a mužů v uniformě, kteří v zámoří položili život. Z Afghánistánu jich za posledních dvacet let bylo 2312. Velkou část při poslední cestě domů doprovodil právě kaplan Sparks.
„Když rakev otce sedmileté dívky přenášeli z letadla do auta, zvedla plyšového medvídka, aby tátu viděl. To jsou její slova, ne moje. To vám utrhne srdce,“ vzpomínal na krušné chvíle při návratu mrtvých kaplan.
Většinu čekal radostný návrat
Drtivá většina z 1,5 milionu Američanů, kteří za dvě dekády sloužili v Afghánistánu, se však vrátila bez viditelných šrámů na těle. A mohla se shledat se svými rodinami.
Tím se podplukovník letectva David Sparks utěšuje celou dobu. S poskytováním duchovní služby padlým a jejich rodinám začal krátce po 11. září 2001. Původně chtěl setrvat půl roku. Jiní odešli, několik spáchalo sebevraždu. On emocionální nápor vydržel. A zůstal.
„Po přistání ostatky putují přímo do márnice. Po celou dobu je s nimi důstojně nakládáno,“ vysvětlil koroner americké armády Christopher Gordon.
„Nastanou okamžiky, kdy pláču spolu s truchlící rodinou? Samozřejmě. A bolí to? Ano,“ vyprávěl v rozhovoru kaplan Sparks.
V zármutku mu některé rodiny spílaly a proklínaly ho. Jiným zase pomáhal ze šoku. Když do Doveru nastoupil, bylo Davidu Sparksovi 54 let. Na základně, která přebírá armádní oběti už od roku 1955, se po dvaceti letech i jeho mise kaplana chýlí ke konci. S posledním dnem afghánské mise opustí svoje místo i on.
