Polští zdravotníci protestují proti pracovním podmínkám, kabinet má jejich požadavky za nereálné

3 minuty
Události: Polští zdravotníci žádají platy na západoevropské úrovni
Zdroj: ČT24

Polsko zažívá vlnu protestů zdravotníků. Stěžují si na nízké platy a přesčasy, které musí sloužit kvůli nedostatku personálu. Chtějí, aby jim stát dorovnal mzdy na západoevropskou úroveň. Vláda má jejich požadavky za nereálné. Podle jejích odhadů by to bezmála zdvojnásobilo náklady na zdravotnictví.

V takzvaném bílém městečku na dohled od premiérské kanceláře se utábořili nespokojení zdravotníci. Stany tam vyrostly po víkendové demonstraci, která prošla Varšavou. Zdravotníci v rámci protestu debatují a pořádají školení. Systém podle nich potřebuje první pomoc – v podobě desítek miliard na nemocnice, vybavení i platy.

„Vzhledem k průměrné mzdě máme dnes v Polsku jedny z vůbec nejnižších platů v celé Evropě. I Rumunsko už je na tom několik let lépe,“ upozornil chirurg a vedoucí městečka Piotr Pisula.

Zdravotní sestra na diabetologii Bożena Glinová se bojí toho, že její profesi už nebude mít kdo dělat. Lidem na této pozici je v Polsku průměrně 53 let. „Musí nastoupit nějaká systémová řešení, která k té profesi přitáhnou mladé lidi,“ řekla.

Protestní výbor tvrdí, že jinak než penězi stát personál k návratu ze soukromé sféry nebo zahraničí nepřesvědčí. Jedním z konkrétních požadavků je například zvýšení minimální mzdy lékařů specialistů v přepočtu na 108 tisíc korun. Nyní mají necelou polovinu.

Více peněz na zdravotní péči

Očekávání protestujících srovnal polský ministr zdravotnictví Adam Niedzelski s letem do vesmíru. „Je to jistého druhu politika vydírání a přehánění, že všichni jejich požadavky podporují. Podle mě to tak není, protože jsou nerealistické,“ řekl pro Radio Zet.

Příští rok má resort z rozpočtu dostat v přepočtu 720 miliard korun. Kdyby protestujícím vláda vyhověla, znamenalo by to dalších 600 miliard navíc.

I kvůli pandemii vládnoucí strana slíbila, že do šesti let půjde na zdravotní péči sedm procent HDP. Loni to bylo 4,5 procenta. Unijní průměr je přitom víc než dvojnásobný. A právě k tomuto číslu se chtějí co nejdříve dostat i nespokojení z bílého městečka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 31 mminutami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu.
před 1 hhodinou

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
před 3 hhodinami

Při vyslání Národní gardy do L. A. byl Trump nejspíš v právu, míní soud

Americký prezident Donald Trump byl pravděpodobně v právu, když rozhodl o vyslání Národní gardy do Los Angeles. Odvolací soud tak dospěl k jinému názoru než soud v první instanci. Podle něj tedy aktivity Národní gardy řídí prezident, a ne kalifornský guvernér Gavin Newsom, který Trumpův krok napadl u soudu.
před 3 hhodinami
Načítání...