Polsko poslalo Soudnímu dvoru EU obhajobu justiční reformy. Mluví o „narušení suverenity státu“

3 minuty
Události ČT: Polsko hájí změny v justici
Zdroj: ČT24

Polsko předložilo Soudnímu dvoru Evropské unie obhajobu jedné ze stěžejních částí justiční reformy. Země na to měla čas do čtvrteční půlnoci. Podle Varšavy je žádost Bruselu o pozastavení práce Disciplinární komory Nejvyššího soudu nepřijatelná. Vládní politici označili postup Evropské komise už dřív za narušení suverenity státu.

Vláda soudce označuje za kastu, která se podle ní bojí, že s větší kontrolou přijde o výsady. Poukazuje na sporné verdikty a příliš pomalá řízení. „Zvládneme (reformu) prosadit. Navzdory totální opozici, navzdory protestům na ulici, navzdory cizině,“ uvedl ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro.

Například soudce Piotr Gaciąrek, který patří ke známým odpůrcům soudních reforem z posledních let, se ale stále více obává, že po změnách už není cesty zpátky. „To není žádná reforma, to je převedení soudů pod politickou kontrolu. Ano, cítím se ohrožený, protože soudci jsou dnes v Polsku trestaní za to, jaké vydávají rozsudky,“ upozorňuje Gąciarek.

Do cesty se reformám staví Evropská komise. Naposledy požádala unijní soudní dvůr, aby pozastavil fungování Disciplinární komory Nejvyššího soudu. Volí ji zreformovaná rada soudnictví, kterou vybírá většinově Sejm.

„Respekt k vládě práva je cílem pro instituce EU i členské státy. A je základním předpokladem, aby fungoval vnitřní trh, založeným na vzájemné důvěře a uznání,“ říká Věra Jourová, eurokomisařka zodpovědná za vládu práva.

Vláda tvrdí, že kritika je trestem za konkurenci

Vládnoucí tábor stále častěji nepřímo obviňuje Brusel a západní státy, že chtějí Polsko potrestat za to, že se mu dobře daří a že se stává pro staré členy konkurencí. „Polsku se odpírá přijímání suverénních rozhodnutí, která plynou ze smluv. Proč se to děje? Odpověď nechávám na vás,“ řekla třeba vládní europoslankyně a polská expremiérka Beata Szydłová.

Pozastavení práce Disciplinární komory Nejvyššího soudu by bylo pro reformu tvrdou ranou. Varšava naznačuje, že se verdiktu nepodřídí, a to i přes hrozbu vysoké pokuty.

V kuloárech se však i na straně vládních sil vynořují obavy, že jim reformou způsobený chaos v soudnictví škodí. Preference vládní strany Právo a spravedlnost klesly a zastánci ústupků navíc tvrdí, že spor může ohrozit i šance Andrzeje Dudy na obhajobu prezidentského křesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...