Polsko poslalo Soudnímu dvoru EU obhajobu justiční reformy. Mluví o „narušení suverenity státu“

Nahrávám video

Polsko předložilo Soudnímu dvoru Evropské unie obhajobu jedné ze stěžejních částí justiční reformy. Země na to měla čas do čtvrteční půlnoci. Podle Varšavy je žádost Bruselu o pozastavení práce Disciplinární komory Nejvyššího soudu nepřijatelná. Vládní politici označili postup Evropské komise už dřív za narušení suverenity státu.

Vláda soudce označuje za kastu, která se podle ní bojí, že s větší kontrolou přijde o výsady. Poukazuje na sporné verdikty a příliš pomalá řízení. „Zvládneme (reformu) prosadit. Navzdory totální opozici, navzdory protestům na ulici, navzdory cizině,“ uvedl ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro.

Například soudce Piotr Gaciąrek, který patří ke známým odpůrcům soudních reforem z posledních let, se ale stále více obává, že po změnách už není cesty zpátky. „To není žádná reforma, to je převedení soudů pod politickou kontrolu. Ano, cítím se ohrožený, protože soudci jsou dnes v Polsku trestaní za to, jaké vydávají rozsudky,“ upozorňuje Gąciarek.

Do cesty se reformám staví Evropská komise. Naposledy požádala unijní soudní dvůr, aby pozastavil fungování Disciplinární komory Nejvyššího soudu. Volí ji zreformovaná rada soudnictví, kterou vybírá většinově Sejm.

„Respekt k vládě práva je cílem pro instituce EU i členské státy. A je základním předpokladem, aby fungoval vnitřní trh, založeným na vzájemné důvěře a uznání,“ říká Věra Jourová, eurokomisařka zodpovědná za vládu práva.

Vláda tvrdí, že kritika je trestem za konkurenci

Vládnoucí tábor stále častěji nepřímo obviňuje Brusel a západní státy, že chtějí Polsko potrestat za to, že se mu dobře daří a že se stává pro staré členy konkurencí. „Polsku se odpírá přijímání suverénních rozhodnutí, která plynou ze smluv. Proč se to děje? Odpověď nechávám na vás,“ řekla třeba vládní europoslankyně a polská expremiérka Beata Szydłová.

Pozastavení práce Disciplinární komory Nejvyššího soudu by bylo pro reformu tvrdou ranou. Varšava naznačuje, že se verdiktu nepodřídí, a to i přes hrozbu vysoké pokuty.

V kuloárech se však i na straně vládních sil vynořují obavy, že jim reformou způsobený chaos v soudnictví škodí. Preference vládní strany Právo a spravedlnost klesly a zastánci ústupků navíc tvrdí, že spor může ohrozit i šance Andrzeje Dudy na obhajobu prezidentského křesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 41 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...