Polsko poslalo Soudnímu dvoru EU obhajobu justiční reformy. Mluví o „narušení suverenity státu“

Nahrávám video
Události ČT: Polsko hájí změny v justici
Zdroj: ČT24

Polsko předložilo Soudnímu dvoru Evropské unie obhajobu jedné ze stěžejních částí justiční reformy. Země na to měla čas do čtvrteční půlnoci. Podle Varšavy je žádost Bruselu o pozastavení práce Disciplinární komory Nejvyššího soudu nepřijatelná. Vládní politici označili postup Evropské komise už dřív za narušení suverenity státu.

Vláda soudce označuje za kastu, která se podle ní bojí, že s větší kontrolou přijde o výsady. Poukazuje na sporné verdikty a příliš pomalá řízení. „Zvládneme (reformu) prosadit. Navzdory totální opozici, navzdory protestům na ulici, navzdory cizině,“ uvedl ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro.

Například soudce Piotr Gaciąrek, který patří ke známým odpůrcům soudních reforem z posledních let, se ale stále více obává, že po změnách už není cesty zpátky. „To není žádná reforma, to je převedení soudů pod politickou kontrolu. Ano, cítím se ohrožený, protože soudci jsou dnes v Polsku trestaní za to, jaké vydávají rozsudky,“ upozorňuje Gąciarek.

Do cesty se reformám staví Evropská komise. Naposledy požádala unijní soudní dvůr, aby pozastavil fungování Disciplinární komory Nejvyššího soudu. Volí ji zreformovaná rada soudnictví, kterou vybírá většinově Sejm.

„Respekt k vládě práva je cílem pro instituce EU i členské státy. A je základním předpokladem, aby fungoval vnitřní trh, založeným na vzájemné důvěře a uznání,“ říká Věra Jourová, eurokomisařka zodpovědná za vládu práva.

Vláda tvrdí, že kritika je trestem za konkurenci

Vládnoucí tábor stále častěji nepřímo obviňuje Brusel a západní státy, že chtějí Polsko potrestat za to, že se mu dobře daří a že se stává pro staré členy konkurencí. „Polsku se odpírá přijímání suverénních rozhodnutí, která plynou ze smluv. Proč se to děje? Odpověď nechávám na vás,“ řekla třeba vládní europoslankyně a polská expremiérka Beata Szydłová.

Pozastavení práce Disciplinární komory Nejvyššího soudu by bylo pro reformu tvrdou ranou. Varšava naznačuje, že se verdiktu nepodřídí, a to i přes hrozbu vysoké pokuty.

V kuloárech se však i na straně vládních sil vynořují obavy, že jim reformou způsobený chaos v soudnictví škodí. Preference vládní strany Právo a spravedlnost klesly a zastánci ústupků navíc tvrdí, že spor může ohrozit i šance Andrzeje Dudy na obhajobu prezidentského křesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěVstoupili jsme do nové fáze otevřeného konfliktu, řekl Merz v Mnichově

Vstoupili jsme do nové fáze otevřeného konfliktu, který mění náš svět, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 11 mminutami

Newyorčané vrátili duhovou vlajku na Národní památník Stonewall

Aktivisté za podpory některých federálních a městských zastupitelů provizorně vrátili duhovou vlajku vedle státní vlajky na stožár v newyorském Národním památníku Stonewall. Původní vlajku odstranila správa národních parků počátkem týdne s odkazem na pokyny vydané v roce 2023, podle nichž stožáry spravované vládou nepředstavují „prostor pro svobodné vyjadřování veřejnosti“ a mohou na nich být vedle vlajky Spojených států vyvěšovány pouze takové vlajky, které „vyjadřují oficiální stanoviska federální vlády“.
před 1 hhodinou

Zákaz skupiny Palestine Action je nezákonný, rozhodl britský soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom v pátek rozhodl londýnský soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Zákaz však zůstane v platnosti, dokud justice nerozhodne v případném odvolacím procesu, stanovil soud.
11:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové v noci útočili na Ukrajinu. Zasáhli i Oděsu

Ruská armáda v noci na pátek podnikla útok na přístav v ukrajinské Oděské oblasti. Jeden člověk přišel o život, dalších šest utrpělo zranění, oznámil na telegramu ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Čtyři lidé zahynuli ve čtvrtek večer v Kramatorsku, kde ruská armáda zasáhla rodinný domek. Ruské úřady hlásí tři zraněné po ukrajinském dronovém útoku z Volgogradu a okolí.
před 3 hhodinami

Chystají se mě očernit „v ruském stylu“, prohlásil největší Orbánův rival

Šéf maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar varoval, že lidé napojení na vládu premiéra Viktora Orbána se chystají zveřejnit video, na kterém je zachycen při sexu se svojí bývalou přítelkyní. Magyar se domnívá, že se stal terčem očerňující kampaně v ruském stylu, jejímž cílem je zdiskreditovat ho před dubnovými parlamentními volbami. Jeho strana si před nimi v průzkumech dlouhodobě udržuje vedení před Orbánovým Fideszem.
před 3 hhodinami

Americký Senát zablokoval financování ministerstva vnitřní bezpečnosti

Demokraté v americkém Senátu zablokovali návrh zákona o dalším financování ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Žádají, aby republikáni nejprve odsouhlasili omezení protiimigračních operací administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Senátoři hlasovali v poměru 52 ku 47 hlasům, k prosazení návrhu o dalším financování ministerstva však bylo potřeba 60 hlasů. DHS má zajištěné financování do pátku, potom mu hrozí omezení chodu, takzvaný shutdown.
před 4 hhodinami

Trump vyslal na Blízký východ už druhou letadlovou loď, stupňuje tlak na Írán

Největší letadlová loď světa, americká USS Gerald R. Ford, byla převelena z Karibského moře do oblasti Blízkého východu. Napsala to v pátek agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený s vojenskými plány. Děje se tak v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán, aby uzavřel dohodu o svém jaderném programu, a zvažuje případný vojenský zásah.
před 6 hhodinami

Desítky premiérů i prezidentů. Bezpečnostní konference v Mnichově startuje

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.
před 7 hhodinami
Načítání...