Polsko a Británie pošlou Ukrajině západní tanky. Naznačují, že budou následovat dodávky z dalších zemí

Polsko se rozhodlo předat Ukrajině rotu tanků Leopard 2, stane se tak v rámci mezinárodní koalice. Na Twitteru to potvrdila kancelář polského prezidenta. Velká Británie se chystá dodat Ukrajině tanky Challenger 2, píše list Financial Times. Má se tak stát rovněž ve spolupráci s partnery. Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval zemi, která se brání ruské ozbrojené agresi, jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze.

„Ukrajina se musí ubránit. Neubrání se však bez naší podpory,“ řekl Duda, který se ve Lvově na západě Ukrajiny setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten podle televize Polsat Polsku za jeho rozhodnutí vyjádřil vděčnost. Schůzky ve Lvově se zúčastnil také litevský prezident Gitanas Nauséda.

„Bude předána rota tanků Leopard v rámci budované koalice. Protože, jak víte, musí být splněna také řada formálních požadavků, udělení souhlasu a tak dále, které jsou zapotřebí, ale především chceme, aby to byla mezinárodní koalice,“ řekl Duda na společné tiskové konferenci podle televize Polsat.

Podle agentur bývá obvykle v jedné rotě čtrnáct tanků Leopard 2 (tři čety po čtyřech kusech plus tank velitele roty a tank jeho zástupce), v někdejším východním bloku ale rota obvykle čítala jen deset tanků (tři čety po třech tancích a tank velitele roty).

„Zatím není jasné, jakou mezinárodní koalici měl polský prezident na mysli,“ napsal na svém webu list Ukrajinska pravda. Upozornil také, že předání tanků by vyžadovalo souhlas Německa s jejich reexportem, už v úterý se ale objevila informace, že Berlín dosud takovou žádost od spojenců neobdržel. A Německo se obává eskalace konfliktu, dodal ukrajinský list.

FT: Británie předá Ukrajině tanky Challenger 2

Prezident Zelenskyj po schůzce ve Lvově řekl, že vidí „velice pozitivní signály ohledně dodávek tanků“, a to nejen z Polska, ale také od dalších zemí.

„Očekáváme koordinované rozhodnutí. Jen jeden stát nám nemůže leopardy pomoci, protože bojujeme proti tisícům ruských tanků,“ řekl Zelenskyj podle stanice BBC. „Nechci jmenovat konkrétní země, ale očekáváme dnes (ve středu) ještě jeden pozitivní signál z dalšího státu ohledně dodávek moderních tanků západního typu.“

Podle listu Financial Times kancelář britského ministerského předsedy Rishiho Sunaka potvrdila, že se chystá Ukrajině dodat moderní tanky. Mluvčí Downing Street sdělil, že Sunak požádal ministra obrany Bena Wallace, aby v nadcházejících týdnech „spolupracoval s partnery“ na „další a rychlejší podpoře Ukrajiny, včetně poskytnutí tanků“. Podle Financial Times by na Ukrajinu zamířily britské tanky Challenger 2.

Schůzky ve Lvově se zúčastnil také litevský prezident Gitanas Nauséda. Podle médií přislíbil, že Litva předá Ukrajině protiletadlové zbraně, které posílí protivzdušnou obranu, konkrétní typ ale neupřesnil. Dříve Vilnius poskytl Kyjevu americké přenosné protiletecké rakety Stinger.

Tanky Leopard má řada zemí NATO i další evropské země

V polském tisku se již dříve objevily zprávy, podle kterých by tanky Leopard německé výroby měla Ukrajině předat koalice západních států. Tanky Leopard 2 má ve výzbroji kromě německé a polské armády také Dánsko, Norsko, Španělsko či Kanada, anebo také Švédsko a Finsko, které však ještě nejsou členy Severoatlantické aliance.

Nizozemsko, které dříve provozovalo stovky tanků, si v současnosti tanky Leopard 2 pronajímá od Německa. Řecko a Turecko se podle komentátorů nejspíše svých leopardů nevzdají vzhledem k napětí ve vzájemných vztazích.

Spojené státy na 20. ledna svolaly na základnu v německém Ramsteinu další setkání představitelů zemí, které Ukrajině vojensky pomáhají. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí uvedl, že při jednání v Ramsteinu půjde o další dodávky zbraní na Ukrajinu.

Tanky Leopard 2 má obdržet také Česko a Slovensko jako náhradu za stroje T-72 a další výzbroj poskytnutou Ukrajině; loni obě země dostaly po jednom darovaném kusu. Na 44 objednaných tanků Leopard 2 čeká Maďarsko, které si pro výcvik zatím pronajalo dvanáct tanků starší verze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 4 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 38 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 9 hhodinami
Načítání...