Policie v Kolíně nad Rýnem zakázala sraz pravicových extremistů

Kolín nad Rýnem - Policie v německém Kolíně nad Rýnem zakázala plánovaný sraz pravicových radikálů. Učinila tak v reakci na výtržnosti příslušníků krajní levice. Příznivci extrémní pravice do města přijeli protestovat proti údajné islamizaci. "Bezpečnost obyvatel je přednější," uvedl policejní mluvčí s tím, že muži zákona chtěli zabránit bitkám mezi stoupenci obou politických táborů.

Volební sdružení Pro Köln pozvalo pravicové radikály při příležitosti takzvaného antiislamizačního kongresu a protestu proti výstavbě velké mešity. Nicméně členové tábora levice kolem místa, kde se shromáždění mělo konat, vystavěli zátarasy a střetli se s policií. Několik stovek levicových radikálů házelo po policistech kameny nebo se snažili ukrást jim pistole.

Policie proti útočníkům, z nichž někteří byli zamaskovaní, použila obušky a nasadila i jezdecký oddíl. Minimálně čtyři muži zákona utrpěli zranění, šest násilníků skončilo v policejní cele. Podle mluvčího policie se tato čísla zřejmě ještě zvýší. Po zákazu srazu stoupenců krajní pravice příslušníci levicového tábora ještě zapalovali popelnice, pak se situace v ulicích uklidnila. 

Demonstrace ovlivnila i provoz na železnici, protože několik demonstrantů se posadilo na koleje a blokovalo tak provoz. Podle mluvčího Německých drah, zpoždění nabralo na 520 vlaků. 

Pravicových radikálů nakonec dorazil jen zlomek 

Sdružení Pro Köln chtělo ve středu města uspořádat shromáždění, na němž se očekávala účast až 1500 příslušníků krajní pravice. Nicméně do dnešního poledne do města dorazilo jen několik desítek účastníků, dalších 100 až 150 přiletělo na letiště Kolín-Bonn, na doporučení policie však nepokračovali do kolínského centra. 

Na jinou, pokojnou demonstraci proti konání pravicového tábora přišlo asi 5000 lidí, kteří si poslechli popový koncert. Kolínský starosta Fritz Schramma za vládní křesťanské demokraty prohlásil, že Kolíňané se „rasistickým nesmyslům“ postavili s vtipem a inteligencí a z takzvaného protiislamizačního kongresu udělali „prvotřídní propadák“. Ministerský předseda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Jürgen Rüttgers sice odsoudil násilné excesy, obyvatelům města ale poděkoval a hovořil o „úspěchu angažované občanské statečnosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 1 hhodinou

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 2 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 5 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 11 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 12 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 12 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 13 hhodinami
Načítání...