Poláci si už v restauracích nezapálí

Varšava – V Polsku začíná platit nový protikuřácký zákon. Novela zákona o ochraně zdraví, která zakazuje kouření na většině veřejných míst včetně restaurací a kaváren byla schválena letos v březnu. Kuřáci si budou moci zapálit jen v těch podnicích, kde bude dobře větraná kuřárna, oddělená od ostatního prostoru tak, aby z ní cigaretový dým nepronikal tam, kde se baví ostatní hosté. V menších kavárnách, restauracích nebo barech, které mají jen jednu místnost, si ke kávě, pivu nebo vodce lidé nebudou moci zapálit vůbec. Za porušování zákazu hrozí poměrně vysoké pokuty.

Některým majitelům gastronomických podniků se nelíbí, že stát přikazuje, co se smí a co ne v místech, která mu nepatří. „Takoví lidé jsou pro zachování podmínek, v nichž jsou zabíjeni lidé,“ poznamenal k tomu přední polský bojovník proti kouření Witold Zatoński z varšavského Centra onkologie. Kouření si každý rok vyžádá předčasnou smrt asi 40-50 tisíc Poláků, na následky pasivního kouření umírá okolo 2000 lidí.

Ti, kteří by prostor vyhrazený pro kouření zřídit chtěli, ale na to nemají dostatek peněz, tvrdí, že by jim měly pomoci tabákové firmy, jež mají zájem na tom, aby spotřeba cigaret neklesala. „Postavit kuřárnu by pro nás znamenalo výdaje ve výši okolo 100 000 zlotých, to si nemůžeme dovolit,“ řekl Rafal Stańczuk, manažer jednoho z velkých klubů v centru Varšavy. Podle Zatońského Poláci ročně prokouří asi 24 miliard zlotých (150,45 miliardy korun). Krabička nejlevnějších cigaret nyní stojí 8,64 zlotého (54,2 koruny).

V Polsku podle průzkumu Eurobarometr zveřejněného v květnu kouří 33 procent lidí, průměrný kuřák si denně zapálí asi 15 cigaretV Česku se ke kouření přiznává 26 procent lidí, což je mírně pod průměrem v celé Evropské unii, který činí 29 procent.

Majitelé ani zaměstnanci hospůdek a kaváren se však nebojí, že kvůli zákazu kouření přijdou o zákazníky. „Něco jiného by bylo, kdybychom byli jediným podnikem, kde se kouřit nesmí, ale ten zákon se týká všech,“ vysvětlil Tomasz Brzozowski z Něžného barbara. „Nedovedu si představit, že by se kvůli tomu lidé přestali setkávat u kávy či piva,“ dodal Kuba, který pracuje v kavárně u varšavského Centra současného umění.

Kouřit se nebude ani v parku či na zastávce

Zákaz kouření kromě restaurací, barů a klubů bude platit také například v parcích a na plážích, dětských hřištích, ve vlacích nebo na zastávkách veřejné dopravy. Lidem, kteří si zapálí v místech, kde se to nesmí, může cigareta vyjít kvůli pokutě až na 500 zlotých (přes 3120 korun), majitelé podniků, jež nevyvěsí informaci o zákazu kouření, se musejí připravit na pokutu ve výši 2000 zlotých. Žádné organizované zátahy na kuřáky ani provozovatele se sice podle úřadů nechystají, policie ale bude ve střehu. „Je naší povinností reagovat na porušování zákona. Pokud uvidíme kuřáka na veřejném místě, budeme muset zasáhnout,“ uvedl zástupce varšavské policie.

Jak se kouří v Evropě?

Z členských zemí EU platí zatím úplný zákaz kouření v pohostinských zařízeních například v Británii, ve Švédsku, ve Finsku, ve Francii či ve Slovinsku a Řecku. Naposledy protikuřácký zákon přijal španělský parlament, platit by mohl již od roku 2011. V Česku se nesmí kouřit ve veřejných budovách, ve vlacích, na nádražích a zastávkách. Kouření v restauracích je omezeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Strana kurdských pracujících vyhlásila s okamžitou platností příměří

Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje v sobotu ráno agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila PKK, která přes 40 let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr PKK Abdullah Öcalan vyzval organizaci ke složení zbraní ve čtvrtek.
07:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K míru jsou třeba bezpečnostní záruky, vztah s Trumpem lze napravit, míní Zelenskyj

Ukrajina je připravena na mír s Ruskem, ale potřebuje bezpečnostní záruky, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News krátce po roztržce v Bílém domě. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jeho vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem lze napravit. Dodal, že by chtěl, aby Trump při jednáních stál více na straně Ukrajiny.
06:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obec československých legionářů dál působí v Rusku, názoru Moskvy navzdory

Navzdory pokračující ruské agresi na Ukrajině dál funguje pobočka Československé obce legionářské v Jekatěrinburgu. Z pohledu ruských úřadů jde přitom o spolupráci s organizací z Česka, které Moskva vnímá jako nepřátelskou zemi. Letos uplyne 105 let od odjezdu posledních československých legií z Ruska.
před 1 hhodinou

Americká komise k očkování se nesešla. USA nemusí mít vliv na výběr vakcíny proti chřipce

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.
před 2 hhodinami

Schůzka Trumpa a Zelenského předčasně skončila po roztržce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Trump a Zelenskyj při zhruba hodinovém vystoupení v Bílém domě od počátku nemluvili společnou řečí, ke konci ale jejich výměny před novináři přerostly téměř v hádku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj měl využít tlumočníka, míní bývalý ministr

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za pomalý postup na Ukrajině je Moskva ochotná platit velkou cenu

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.
před 10 hhodinami
Načítání...