Pokud poslanci odmítnou dohodu, hrozí, že žádný brexit nebude, připustila Mayová

Před klíčovým hlasováním britského parlamentu o brexitové dohodě, které se uskuteční příští úterý, premiérka Theresa Mayová varovala, že ve hře je stále i možnost, že Británie z Evropské unie vůbec neodejde. Pokud dohodu, kterou vyjednala s Bruselem, poslanci neschválí, může podle ní země odejít zcela bez dohody, ale může také v EU zůstat. Soudní dvůr EU mezitím oznámil, že den před hlasováním britských zákonodárců zveřejní svou odpověď na otázku, zda může Británie jednostranně stáhnout své oznámení o odchodu z EU.

„Jsou zde tři možnosti: jednou je opustit Evropskou unii s dohodou… dalšími dvěma jsou ty, že ji opustíme bez dohody a že nebudeme mít vůbec žádný brexit,“ řekla Mayová rádiu BBC. „Je jasné, že v Dolní sněmovně jsou lidé, kteří chtějí brexit zhatit… a zvrátit rozhodnutí britského lidu. A to není správné,“ dodala premiérka.

Na otázku, zda by se mohlo hlasování o dohodě její vlády s Bruselem odložit, Mayová opakovaně odpověděla vyhýbavě. Naznačila ale, že jedná se zákonodárci o možnosti, která by umožnila parlamentu získat kontrolu nad spuštěním takzvané irské pojistky. Ta se týká možného budoucího uspořádání na hranici mezi Irskem a Severním Irskem v případě, že se Británie s EU po brexitu včas nedohodne na budoucích vztazích.

Stávající podoba irské pojistky je nepřijatelná zejména pro severoirské unionisty (DUP), kteří svými deseti hlasy umožňují Mayové vládnout a zároveň kategoricky odmítají jakékoli rozdíly mezi statusem Severního Irska a zbytku Spojeného království.

Mluvčí DUP pro brexit Sammy Wilson uvedl, že jeho strana dohodu o brexitu nepodpoří, pokud však po jejím neschválení dojde na hlasování o nedůvěře vládě, bude hlasovat pro setrvání kabinetu premiérky Mayové u moci.

„Zcela jistě bychom nehlasovali pro pád vlády, protože bychom pro to neměli důvod,“ řekl Wilson. Zároveň upozornil, že si DUP vyhrazuje právo odejmout kabinetu svou podporu kdykoli v budoucnu.

Podle bulvárního listu The Sun roste mezitím odpor proti dohodě vyjednané Mayovou také mezi konzervativními poslanci. Zatímco ještě nedávno se hovořilo o devíti desítkách vládních zákonodárců, kteří chtějí hlasovat proti, nyní jich je podle The Sun již více než sto.

Nový ministr pro brexit Stephen Barclay uvedl, že bude Británie do konce března příštího roku, kdy by měla EU opustit, připravena i na scénář, že k brexitu dojde bez dohody.

Ministr financí Philip Hammond poslancům na začátek třetího dne debaty o brexitu řekl, že je scestné se domnívat, že by bylo ještě možné vyjednat s Bruselem jinou dohodu, pokud tu současnou parlament neschválí. „Musíme si jasně říci: alternativami (k dohodě premiérky Mayové) jsou jen žádná dohoda, nebo žádný brexit. Obě možnosti by zanechaly rozbitou společnost a rozdělený národ,“ řekl Hammond.

Na podporu dohody, kterou s EU vyjednala britská vláda, vystoupil také hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier. Podle něj je současná dohoda tím nejlepším a jediným možným způsobem, jak zajistit, aby Británie opustila Unii spořádaně. Barnier zároveň varoval před odmítnutím dohody v parlamentu. „Pokud nebudeme mít dohodu o odchodu, nebude tu žádné přechodné období ani žádný základ důvěry, kterou potřebujeme k Britům mít pro budoucí vztahy,“ uvedl.

Soudní dvůr EU mezitím oznámil, že v pondělí – tedy den před klíčovým hlasováním v britském parlamentu – zveřejní svůj verdikt, jímž odpoví na otázku, zda může Británie jednostranně stáhnout své oznámení o vystoupení z EU. Generální advokát Soudního dvora EU Manuel Campos Sánchez-Bordona v úterý uvedl, že podle něj Británie tuto možnost má, učinit by tak ale musela před formálním uzavřením smlouvy o odchodu a v souladu s britským ústavním pořádkem.

Soud v Lucemburku se při finálním rozhodování o věci pohledem generálního advokáta může, ale také nemusí řídit. Ve většině případů tak ale soudci činí.

S žádostí o výklad článku 50 Lisabonské smlouvy, kterou se okolnosti odchodu Británie z EU řídí, se na unijní soudní instanci obrátil soud ve skotském Edinburghu kvůli sporu mezi skupinou prounijních skotských politiků a britským ministrem pro brexit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 17 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 46 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...