Po dvou letech končí v Jeruzalémě unikátní projekt, jakým je digitalizace jedné z největších soukromých sbírek literatury na Blízkém východě. V knihovně palestinského rodu Al Chálidí, ve které jsou rukopisy až z 11. století a jejíž historie ilustruje pohnuté dějiny svatého města, natáčel blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Osmanská budova ze 13. století, v níž se knihovna ukrývá, sloužila původně jako hrobka Ámira Chána, válečníka a tchána sultána Baibárse, který ze Svaté země vyhnal křižáky. Kořeny rodu Al Chálidí ale sahají až do 8. století, kdy muslimové dobyli Jeruzalém, přibližuje Szántó.
„Máme kolem 1200 starých rukopisů, ale to není všechno. Máme taky 5000 prvních vydání knih z 19. století,“ uvedl Ásem Chálidí, člen palestinského rodu.
Knihovna leží v blízkosti jednoho z nejsvětějších míst islámu
„Slavná knihovna náležející prominentnímu palestinskému klanu má samozřejmě i své prestižní místo. Leží jen několik desítek metrů od zlaté kopule jeruzalémské Omarovy mešity, třetího nejsvětějšího místa islámu,“ uvedl zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Jeden z nejvzácnějších kusů je oslavná báseň na dobyvatele Jeruzaléma sultána Saladdína z roku 1198. Dodnes se dílo nevyčíslitelné hodnoty dochovalo v jasných barvách i pozlacení.
„V historii knihovny bylo nejdramatičtější poslední století. Obě světové války a nakonec i zrod Izraele a Šestidenní válka málem znamenaly její zánik,“ říká Szántó. „Od roku 1968 až do roku 1988 jsme se s Izraelci soudili. Teprve pak se nám podařilo získat naše rukopisy zpět,“ uvedl Chálidí.
„Tato knihovna patří jedné rodině. A její ekonomická situace určuje naše možnosti. Není to státní knihovna, není to obchod,“ uvedl knihovník Knihovny Al Chálidí Cháder Saláme.
„Přes to všechno budou už během pár týdnů rukopisy, prvotisky i historické dokumenty k dispozici v digitální podobě. Díky tomu získají přístup k jedné z nejstarších blízkovýchodních sbírek lidé z celého světa,“ uzavírá Szántó.
