Budapešť - Maďarský Alexander Dubček, tak mnozí Maďaři vnímají Imreho Nagye, symbol revoluce z roku 1956. Jeho pokus demokratizovat komunistický režim v zárodku tvrdě potlačilo tehdejší sovětské vedení. Na příkaz Moskvy skončil Nagy dva roky po neúspěšném povstání na popravišti. Nagyův pohřeb 16. června 1989 se stal jedním ze symbolů, které vedly k pádu komunismu ve střední Evropě. Výročí si dnes na budapešťském hřbitově připomněli také prezidenti Maďarska, Česka, Polska, Slovenska a Německa.
„Celonárodní smutek v červnu 1989 se stal výchozím bodem boje za naši svobodu, nezávislost, evropanství a naši budoucnost,“ prohlásil podle agentury MTI maďarský prezident János Áder v projevu proneseném při ceremoniálu položení věnců k hrobům politických obětí revoluce z roku 1956.
V říjnu 1956 vypukly v Maďarsku demonstrace podpořené sovětským stažením z Rakouska. To bylo jako poražený stát 2. světové války podobně jako Maďarsko zčásti obsazeno Rudou armádou. Maďaři chtěli vyhlásit neutralitu a vystoupit z Varšavské smlouvy. Ačkoli Moskva původně slíbila, že se nebude vměšovat do maďarských záležitostí, na počátku listopadu se rozhodla středoevropský stát vojensky ovládnout.
Budapešť padla 4. listopadu a během následujícího týdne sovětská armáda krvavě potlačila lidové povstání. Cena za pokus o odchod ze sovětského tábora byla vysoká - zemřelo nejméně 2 700 Maďarů a 669 sovětských vojáků, počet zraněných přesáhl 30 000. Popraveno bylo nejméně 229 lidí, dalších 22 000 Maďarů skončilo ve vězení, 210 000 emigrovalo.
Hlavní aktéři pokusu o emancipaci Maďarska na Moskvě Imre Nagy, Pál Maléter a Miklós Gimes byli zatčeni a právě před 50 lety potají odsouzeni k smrti a popraveni. Do čela Maďarska se dostal svolnější člen Nagyho vlády János Kádár, který se rozhodl spolupracovat se sovětskými komunisty. Přesto bylo pod jeho vedením Maďarsko v 80. letech považováno za jeden z liberálnějších států východního bloku.
V řadě druhého vzpomínkového setkání k historickým událostem ve střední Evropě před čtvrt stoletím se dnes, stejně jako 4. června ve Varšavě, spolu s Áderem zúčastnili český prezident Miloš Zeman, polský Bronislaw Komorowski a německý Joachim Gauck. Ze Slovenska přijel Andrej Kiska, který v neděli v čele státu vystřídal Ivana Gašparoviče. Pro Kisku je budapešťský summit v prezidentské funkci zahraniční premiérou.
Další podobná akce bude následovat 9. října, kdy si prezidenti v Lipsku připomenou výročí masové protestní demonstrace, proti níž vůbec poprvé nezasáhla policie tehdejší NDR. V listopadu sérii uzavřou pražské a bratislavské oslavy 25. výročí konce komunistického režimu v Československu.
