Pohřběte Lenina, opět žádali někteří ruští poslanci. Bez úspěchu

3 minuty
Události: Další pokus o odstranění Leninova mauzolea
Zdroj: ČT24

Rusko si letos připomíná sto let od Velké říjnové revoluce. Při té příležitosti se opět vzedmula diskuse, zda dál udržovat Leninovo mausoleum a zda revolucionáře raději nepohřbít. Návrh zákona, který to měl umožnit, ale parlamentem neprošel, stejně jako už několikrát po rozpadu Sovětského svazu.

Třiadevadesát let po smrti je Lenin v Rusku stále populární. Za poslední dvě desetiletí se pohled Rusů na Vladimira Iljiče ale přece jen změnil. „Když položíme obecnou otázku - jmenujte nejdůležitější osobnost historie celého světa, tak na začátku devadesátých let Lenina zmínilo téměř osmdesát procent lidí. Dnes jen dvacet procent,“ uvedla socioložka Natalia Zorkajová.

Výzvy ke stržení Leninových soch mají ve společnosti minimální podporu. Ohledně zrušení mauzolea už ale Rusové tak zcela nejsou. V parlamentu se diskutuje o osudu revolucionářových ostatků už téměř čtvrt století. Naprostá většina poslanců vždy byla pro zachování současného stavu.

Ne tak nacionalisté. Ti Leninovi připisují vinu za miliony mrtvých a chtějí ho z Rudého náměstí dostat pryč. Vladimir Sysojev proto předložil návrh zákona, který by umožnil zakladatele Sovětského svazu pohřbít. Apeloval přitom na pravoslavnou církev, která balzamování zapovídá. „Někteří říkají, že už je pohřben, když je jeho tělo pod úrovní země. To je ale sporné. Není správné, že se miliony lidí chodí dívat na mumii. Je namístě projevit obyčejnou lidskost a tělo pohřbít,“ soudí Sysojev.

Komunistický poslanec Valerij Raškin má Leninův portrét v kanceláři na čestném místě. Považuje ho za génia světového významu, který zmodernizoval zaostalou zemi a pozvedl celou společnost. Pro zastánce zrušení mauzolea nemá vlídného slova. „To jsou lidé, kteří chtějí válku a bídu v naší zemi. Jde o skutečné nepřátele našeho národa,“ myslí si Raškin.

  • Leninovo nabalzamované tělo je v Moskvě k vidění už více než 90 let. Komunistický politik a revolucionář zemřel v roce 1924.

Profesor historie Alexandr Bezborodov je přesvědčen, že Lenin by posmrtné vystavení těla odmítl. Stal se ale symbolem ideologie, kterou vytvořil. „Jeho osud mohl být těžko jiný. Řekli by mu: Soudruhu Lenine, ty s námi můžeš nesouhlasit. Je to ale vůle bolševiků a strana to tak chce,“ poznamenal historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...