Podle šéfky Evropské komise bude na vyjednávání po brexitu málo času. Termín končí za rok

Na vyjednávání o obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Británií, s nímž se má začít po předpokládaném lednovém brexitu, bude nejspíš potřeba více času než dosud plánovaných jedenáct měsíců. V rozhovoru pro francouzský list Les Echos to řekla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Obě strany by proto podle ní měly poctivě zvážit, zda by nebylo lepší dobu vyhrazenou pro jednání prodloužit. Británie zatím takový odklad rezolutně odmítá.

„Jsem velice znepokojená tím, jak málo máme času… Zdá se mi, že bychom měli na obou stranách vážně uvažovat o tom, zda můžeme jednání zdárně dokončit v tak krátkém termínu,“ řekla šéfka EK francouzskému listu. „Bylo by rozumné situaci znovu posoudit v polovině roku a poté, pokud to bude třeba, přechodné období prodloužit,“ dodala.

Varování, že uzavřít náročná jednání Londýna a EU o obchodu, bezpečnostních otázkách či dopravě možná nepůjde za pouhých 11 měsíců, von der Leyenová vyslovila i v rozhovoru pro německý magazín Spiegel, jehož nové vydání vychází v sobotu. „Dělá mi to velké starosti, protože na to, kolik témat musíme řešit, je ten čas extrémně krátký,“ řekla v něm.

Johnson si prodloužení termínu nepřeje

Přechodné období, určené pro uzavření nového partnerství Londýna s Bruselem, je aktuálně naplánováno do konce příštího roku. Pokud tedy skutečně Británie z Unie 31. ledna vystoupí, bude na vyjednání kýžené dohody o volném obchodu vyhrazen pouze zbytek roku 2020.

Přechodné období může být do konce června prodlouženo o dva roky, britský premiér Boris Johnson ale dal jasně najevo, že si takový vývoj nepřeje.

Odsunutí termínu Londýnu výslovně zapovídá i dodatek prováděcího zákona k brexitové dohodě, který britští poslanci schválili před Vánoci. Evropská komise přitom opakovaně varovala, že nyní stanovený harmonogram jednání je „extrémně náročný“.

Pokud by se dohodu o vzájemných vztazích nepodařilo do konce roku 2020 uzavřít a zároveň by nebylo prodlouženo přechodné období, pak by začátkem roku 2021 hrozil podobný scénář jako v případě odchodu Británie z EU bez dohody, uvedla agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 2 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X.
před 4 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 7 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 8 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...