Kyjev - V zajetí proruských separatistů na východě Ukrajiny dosud zůstává na 700 příslušníků ukrajinských vládních jednotek. Jde o vojáky, příslušníky Národní gardy a některé představitele domobrany. Dalších 1 700 Ukrajinců podle příbuzných zmizelo beze stopy, uvedl dnes šéf vyšetřovatelů ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Vovk. Dodal, že vyjednávání o propuštění zajatých vojáků pokračuje.
Podle dostupných informací by se další výměna zajatců mezi separatisty a ukrajinskou armádou mohla uskutečnit ve středu. Ze zajetí, do něhož během bojů na východě Ukrajiny padli ukrajinští vojáci či civilisté, se podle Kyjeva zatím podařilo osvobodit 1 200 lidí.
Údaje o počtech zajatců a osvobozených vojáků se poměrně výrazně liší. S počtem 1 200 osvobozených operoval už na začátku září prezident Petro Porošenko, údaje polních velitelů i ukrajinských politiků byly dosud značně nižší. Podle Porošenkovy poradkyně Iriny Heraščenkové drží separatisté v zajetí asi 2 400 lidí.
Výměnu zajatců na základě zásady „všichni za všechny“ předpokládají dohody o příměří, kterých bylo 5. a 19. září dosaženo v běloruském Minsku.
V noci na dnešek se podle ukrajinského analytika Dmytra Tymčuka výrazně snížila aktivita povstalců a ruských vojsk na východě Ukrajiny. V noci ani nedošlo k ostřelování ukrajinských sil, na rozdíl od pondělí, kdy se válčilo například v okolí Mariupolu. Tymčuk tvrdí, že na Ukrajině zůstávají ruské jednotky v síle nejméně čtyř praporů. Ruští specialisté prý také vytvořili protivzdušnou obranu hlavních povstaleckých bašt, Doněcka a Luhanska.
Od vypuknutí proruského povstání na východní Ukrajině padly jen v Doněcké oblasti na čtyři tisíce civilistů a ozbrojenců. Uvedl to vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. Ukrajinská armáda i proruští povstalci začínají odvážet těžké zbraně z bojišť na východě Ukrajiny. V oblasti tak mají, podle dohody vyjednané v Minsku, vytvořit třicetikilometrovou nárazníkovou zónu, na niž budou dohlížet kontroloři OBSE.
Rebelové odmítají ukrajinské volby a chystají vlastní
Proruští povstalci z východu Ukrajiny oznámili, že nedovolí na území svých mezinárodně neuznávaných „lidových republik“ uspořádat 26. října ukrajinské parlamentní volby, ale místo toho si uspořádají 2. listopadu vlastní hlasování. Ohlásil to „premiér“ doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko i předák luhanských rebelů Alexej Karjakin. Rebelům sice až dosud chybí volební zákon, ale prý jej do listopadového hlasování stihnou vypracovat a přijmout.
Ukrajinský parlament v nedávno přijatém zákonu, udělujícím povstaleckým územím rozsáhlou autonomii a široké pravomoci, předpokládal, že se zde místní volby odehrají 7. prosince. To však rebelové odmítli. Ukrajinská ústřední volební komise nedávno připustila, že na východě země se předčasné parlamentní volby uskuteční jen v menší části volebních okrsků Doněcké a Luhanské oblasti, kde od dubna probíhaly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a oddíly separatistů. S ohledem na linii fronty je volební komise schopna zajistit hlasování v devíti z 21 volebních okrsků v Doněcké a ve čtyřech z 11 v Luhanské oblasti. Povstalci, kteří zbytek obou oblastí ovládají, ukrajinské volby neuznávají a označují je za záležitost „cizího státu“.
