Jeruzalém - Palestinská radikální organizace Hamas je připravena uznat případnou mírovou dohodu s Izraelem, pokud ji Palestinci schválí v referendu. V Jeruzalému to dnes prohlásil bývalý americký prezident James Carter, který má za sebou týden rozhovorů v Izraeli a arabských státech a kromě jiných se sešel také s vedením Hamasu. Mluvčí Hamasu Samí Zuhrí vzápětí prohlásil, že Hamas je pro to, aby se o smlouvě hlasovalo v referendu, ale to prý neznamená, že s jeho výsledkem bude Hamas souhlasit.
Carter řekl, že ochota uznat dohodu znamená, že Hamas nehodlá blokovat mírová jednání, jež za palestinskou stranu vede předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Loni, kdy se Hamas po bojích s Abbásovým Fatahem zmocnil pásma Gazy, jeho představitelé tvrdili, že Abbás nemá pro vyjednávání ve jménu Palestinců mandát.
Carter přiznal, že Hamas vznáší podmínky pro konání referenda o dohodě, k níž by případně mohla Abbásova jednání vést. Ještě před hlasováním prý musí Fatah s Hamasem uzavřít mír.
Zuhrí prohlásil, že Hamas má podmínek mnohem víc. Například bude žádat, aby v referendu směli hlasovat i Palestinci v exilu, což přijetí dohody značně zkomplikuje. Zuhrí také ujistil, že se Hamas nevzdává svého předchozího stanoviska, tedy že stát v hranicích pásma Gazy a západního břehu považuje pouze za „dočasné“ řešení.
Hamas Izrael neuznává a jeho programem je boj proti němu do úplného zničení. Už v minulosti byl ochoten přistoupit na stát na západním břehu a v pásmu Gazy jako na podmínku dlouhodobého příměří.
Izrael i USA Hamas považují za teroristickou organizaci a Carterovu cestu oba státy kritizovaly.
Hamas zvítězil v parlamentních volbách v roce 2006, ale kvůli mezinárodnímu bojkotu jeho vlády byl nucen přistoupit na koalici s Fatahem. Loni se obě strany definitivně rozdělily a zatímco Hamas ovládá pásmo Gazy, Fatah a jeho lidé vládnou západnímu břehu Jordánu.
Hamas nepřijal většinu z návrhů, s nimiž ho Carter oslovil. Navrhl například, aby Hamas, který ostřeluje jižní Izrael z pásma Gazy raketami, nabídl jednostranně krátkodobé příměří, učinil humanitární gesto, podepsal dohodu o znovuotevření pohraničního přechodu Rafáh a přijal nabídku jednat s místopředsedou izraelské vlády Eli Išaiem. Izrael by měl za to propustit 400 vězněných Palestinců. Carter dnes řekl, že Hamas odmítá vyhlásit přímětí, protože Izraeli nedůvěřuje.
Carter, který byl jako prezident neúspěšný při vyjednávání o propuštění 52 amerických rukojmích zajatých roku 1979 v Teheránu, se pokusil přimět Hamas vydat izraelského vojáka Gilada Šalita, který je v rukou radikálů od roku 2006. Dnes řekl, že mu představitelé Hamasu slíbili, že umožní Šalitovi poslat rodičům dopis. O zprostředkování schůzky Cartera v Šalitově kauze žádal Išai, ale vedení Hamasu setkání s ním odmítá.
