Kyjev – Kvůli eskalujícímu konfliktu na východní Ukrajině už musel opustit svoje domovy více než jeden milion lidí. Informoval o tom představitel OSN Vincent Cochetel, podle kterého 814 000 lidí uprchlo do Ruska a nejméně 260 000 lidí se přemístilo do jiných oblastí Ukrajiny. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Antonio Guterres varuje, že pokud nebude krize okamžitě zastavena, „bude to mít nejen devastující následky v humanitární oblasti, ale může dojít k destabilizaci celého regionu“.
Počet Ukrajinců, kteří prchají z neklidného východu do dalších částí země, se podle OSN jen v posledních třech týdnech zdvojnásobil. Zatímco ještě začátkem srpna hovořila Organizace OSN pro uprchlíky o 117 000 osobách, teď už je to nejméně 260 000. A co hůř, skutečné číslo může být mnohem vyšší – mnoho uprchlíků se totiž nikde neregistruje a přebývá u svých příbuzných nebo přátel.
Důvodem není jen to, že samotná registrace uprchlým stejně nezajistí žádnou pomoc či výhody. „Někteří mladí muži mají evidentně strach, že budou povoláni do armády, pokud se přihlásí úřadům,“ poznamenal server BBC.
Více než 800 000 obyvatel Ukrajiny údajně překročilo ruské hranice. Další utíkají do Polska, Běloruska či pobaltských států. OSN zjistila, že do jedné z pobaltských zemí (organizace neuvedla do které) odešlo nejméně 20 000 Ukrajinců. Dohromady tak počet lidí vyhnaných z domovů činí více než jeden milion.
Vzrůstá rovněž počet obětí – od dubna, kdy na východě vypukly boje mezi armádou a proruskými separatisty, si konflikt vyžádal 2 600 životů (v této statistice není zahrnuto 298 mrtvých, kteří zahynuli při pádu malajsijského boeingu). Ani součet mrtvých přitom nemusí být přesný – jak upozornil server BBC, v některých obzvláště nebezpečných regionech jako například v Luhansku jsou oběti pohřbívány neoficiálně.
Chybí voda, potraviny, léky i peníze
Okolí Doněcku a Luhansku se v minulých dnech stalo centrem tvrdých bojů poté, co separatisté zvýšili tlak na ukrajinskou armádu a donutili ji stáhnout se ze svých pozic. Proruské jednotky postoupily také v okolí přístavu Mariupol u Azovského moře.
Ve všech postižených regionech nemají obyvatelé dostatek pitné vody a potravin. „Je potřeba zajistit ubytování, dopravit jídlo a hygienické potřeby,“ komentovala v neděli situaci v Mariupolu koordinátorka humanitární pomoci z organizace Člověk v tísni Lenka Blahová.
Potíže jsou prý i s dodávkou léků, a to ve všech nemocnicích na východě. „V celém regionu chybí například inzulin,“ dodala Blahová. Obavy vyvolává taky blížící se zima – mnohé budovy jsou ve špatném stavu a přibližně za měsíc, až se ochladí, nebudou obyvatelné.
„Velkým problémem jsou peníze v hotovosti. Lidé prakticky nemají příjmy, nevyplácí se důchody,“ popsal nesnáze běžných obyvatel další z koordinátorů společnosti Člověk v tísni Tomáš Vlach. „Lidé už ani nepodporují některou ze stran. Pro ně je hlavní, aby se přestalo bojovat, aby se vrátili k normálnímu životu,“ shrnul Vlach.
Z ostřelovaných měst a vesnic na východě Ukrajiny prchají desetitisíce lidí, kteří hledají útočiště především v uprchlických centrech a už nyní se připravují na to, že v nich stráví celou zimu. Tým Člověka v tísni pro uprchlická centra zajišťuje dodávky základních potravin, hygienických prostředků, teplého oblečení či školních potřeb pro děti, které se zapsaly do škol na území mimo ozbrojený konflikt - další postřehy koordinátora Člověka v tísni najdete zde.
