Polští vládnoucí konzervativci podle odhadů prohráli druhé kolo voleb starostů v Krakově a Gdaňsku. Středová proevropská koalice už dříve ovládla Varšavu. Hlasy se ale dál sčítají ve stovkách menších obcí. Na vesnicích přitom mívají tradičně silnější podporu konzervativci.
Už pošesté byl zvolen starostou přístavního Gdaňsku Pawel Adamowicz (Občanská platforma). Podle průzkumu společnosti Ipsos získal kolem 65 procent hlasů a porazil Kacpera Plažyńského z vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).
V Krakově v čele radnice podle všeho rovněž zůstává dlouholetý starosta Jacek Majchrowski (nezávislý). Odhady mu rovněž přisuzují přibližně 65 procent hlasů v klání proti Malgorzatě Wassermannové z PiS. Ve městě Kielce volby patrně vyhrál další opoziční kandidát – bývalý házenkář a trenér národního týmu Bogdan Wenta.
Druhé kolo voleb starostů se konalo v 649 obcích. Utkali se v něm vždy dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Už v prvním kole byli potřebnou nadpoloviční většinou zvoleni starostové měst jako Varšava, Poznaň a Lodž, v nichž zvítězila centristická proevropská koalice v čele s opoziční Občanskou platformou.
„Pro vládní stranu je velmi nepříjemné, že se potvrdilo to, co se čekalo, tedy že opozice zvítězila ve velkých městech. Na druhou stranu to, že už to mnohde bylo v prvním kole, to není tak úplně očekávané, je to Lodž, Vratislav, Poznaň, zřejmě Katovice a hlavně Varšava, to je velký symbol. Tam se čekal vyrovnanější souboj,“ uvedla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.
Volební účast přesáhla 53 procent, což je o téměř šest procentních bodů více než před čtyřmi lety. Tolik voličů podle polských médií k urnám při regionálních volbách, o které je obvykle výrazně nižší zájem než o parlamentní či prezidentské, od pádu komunismu v roce 1989 ještě nikdy nepřišlo.
Velká města proti populismu
Na polské místní volby se soustřeďuje větší mezinárodní pozornost kvůli vzestupu populistických vlád v Evropě i jinde ve světě, píše agentura AP. Polská vládnoucí strana PiS zaujímá podobně jako americký prezident Donald Trump či maďarská a italská vláda příkrý postoj vůči migraci. Varšava má navíc spory s EU kvůli polské soudní reformě.
Výsledky prvního kola komunálních voleb a některé odhady výsledků druhého kola přitom ukazují, že obyvatelé větších měst tento populistický přístup k vládnutí odmítli. Právě ve velkých městech se za poslední tři roky konalo mnoho protivládních demonstrací. PiS však mezitím upevňovala svou pozici ve venkovských oblastech.
Místními volbami začala série hlasování. Příští rok v květnu budou Poláci vybírat zástupce do Evropského parlamentu, na podzim téhož roku pak poslance národního parlamentu a na jaře 2020 je čeká volba prezidenta.
