Po posluchárně se Halík zapsal v Oxfordu i čestným doktorátem

Katolický kněz, teolog a filozof Tomáš Halík dostal v Oxfordu čestný doktorát tamní univerzity. Stal se v pořadí čtvrtým Čechem, kterému se tohoto ocenění dostalo. Halík na jedné z nejstarších univerzit světa působil v roce 2001 jako hostující profesor a v roce 2014 po něm byla pojmenována přednášková síň v areálu školy.

Slavnostnímu ceremoniálu byl přítomen také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). „Má účast zde vyplývá z titulu funkce ministra kultury, do jehož gesce patří také kultura duchovní. Kdybych však ministrem kultury nebyl, přál bych si zde být jako ten, kdo přichází sdílet radost svého přítele. Tomáš Halík se řadu let snaží o zmenšení propasti mezi různými náboženstvími, vede jejich stoupence ke smířlivějším vztahům a vzájemnému porozumění. A toho si velmi cením,“ uvedl Herman v tiskové zprávě.

Návrh na udělení čestného doktorátu za bohosloví Halíkovi podala kolej Harris Manchester College, v jejímž areálu byla před dvěma lety otevřena posluchárna po něm pojmenovaná. Stalo se tak v rámci otevření centra, na kterém participoval pražský developer Luděk Sekyra. S Halíkem v poslední době spolupracuje a podporuje také jím založené Centrum pro studium politické filozofie, etiky a náboženství. Zahájilo činnost v Praze při FF UK minulý týden.

Toto centrum bude mimo další školy a instituce propojeno také s Oxfordskou univerzitou a chce se zaměřovat na výzkum aspektů veřejného života a otázek spojenými s rolí náboženství v současné společnosti. Bude spolupořádat globální konferenci o roli náboženství ve veřejném životě, která se na Oxfordské univerzitě uskuteční v příštím roce.

Před známým teologem a nositelem prestižní Templetonovy ceny dostali z Čechů čestný doktorát z Oxfordu jen oba prezidenti předválečného Československa Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš a poté jejich nástupce Václav Havel. Spolu s Tomášem Halíkem ve středu obdržel čestný doktorát například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, lord Mance, soudce Nejvyššího soudu Spojeného království, japonská architektka Kazuyo Sejima, hlavní designér Applu Jonathan Ive či estonský skladatel Arvo Pärt.

Posluchárna Tomáše Halíka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu.
před 3 mminutami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 19 mminutami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 1 hhodinou

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 1 hhodinou

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 1 hhodinou

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 2 hhodinami
Načítání...