Po Polsku bude bez ruského plynu i Bulharsko. Gazprom oznámil zastavení dodávek

Polská plynárenská firma PGNiG v úterý uvedla, že ji ruský Gazprom informoval, že od středy 08:00 SELČ ukončí dodávky plynu do Polska. Potvrdila tak v podstatě dřívější informace médií. PGNiG upozornila, že Gazprom porušil smlouvu o dlouhodobých dodávkách. Její platnost měla vypršet s koncem letošního roku. Gazprom zastaví od středy dodávky také do Bulharska, oznámilo podle agentury Reuters bulharské ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu. Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí Ruska za hrocení situace a porušení smluv.

Gazprom polskou stranu neinformoval, proč s dodávkami plynu končí. Nicméně portál onet.pl napsal, že minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem Varšava odmítá, premiér Mateusz Morawiecki přístup Ruska označil za vydírání.

Společnost PGNiG také uvedla, že Gazprom porušil dlouhodobou smlouvu o dodávkách a že podnikne kroky k jejich obnovení tak, jak je to ve smlouvě, napsala agentura Reuters. Kontrakt vyprší s koncem letošního roku a polský vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski uvedl, že si země poradí s tím, že dodávky končí už nyní. Dodal, že výpadek dodávek z Ruska může nahradit plyn proudící z jiných směrů.

Podle ministryně Moskwové jsou polské zásobníky zemního plynu naplněny ze 76 procent a není v současnosti nutné využívat jeho rezervy. „Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost,“ řekla ministryně. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.

Už odpoledne, kdy polská média přinesla neoficiální informace o ukončení dodávek z Ruska, cena plynu v Evropě vzrostla o 17 procent, uvedla agentura Bloomberg.

Podle think tanku Forum Energii kryje Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Do konce letošního roku má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče surovina z Norska.

Hlavní toky plynu do Evropy
Zdroj: Wikipedia.org/ig.ft.com

Reakce českých politiků

Zástupci vládní koalice kroky Ruska označují za vyděračské praktiky Putinova režimu. Zastavení dodávek plynu do Polska podle nich zatím nebude mít bezprostřední dopad na Česko – to totiž nemá s Moskvou přímé smluvní vztahy, protože ruský plyn nakupuje zprostředkovaně z Německa. 

Podle opozice nyní bude důležité, aby vláda udržovala zásobníky plynu naplněné a zároveň hledala alternativní zdroje dodávek.

„Je to porušení smlouvy a je vidět, že od Putina se může dočkat kdokoliv čehokoliv. Nevíme, co nás může na podzim nebo i v blízké době potkat. Musíme počítat s tím, že to něco bude stát. Musíme skutečně myslet dopředu a hlavně rychle,“ reagovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. 

„Pro Polsko to bude hospodářský a ekonomický problém, protože takhle narychlo nebude schopné stoprocentně dodávky ruského plynu nahradit. Teď je otázka vztahu Ruska a Polska a asi se budou muset nějak dohodnout,“ uvedl šéf hnutí SPD Tomio Okamura. 

22 minut
Události, komentáře: Marek Ženíšek (TOP 09) a Lubomír Metnar (ANO) o evropských zbraních pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Host Událostí, komentářů předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) poznamenal, že podobný vývoj jako u Polska a Bulharska očekává i v dalších zemích. „Taktikou Putina je pravděpodobně Evropu rozdělit. Budeme muset spoléhat na solidaritu západnějších zemí a situace bude komplikovaná. Evropa v tomto jako celek zaspala, je to daň závislosti na ruském plynu. Přitom Polsko je na tom podstatně lépe než my.“

„Pokud by se něco takového stalo u nás, budeme závislí na solidaritě ostatních. Předešlá vláda v tom do jisté míry zaspala, proto bychom měli pochválit současnou vládu, že se jí podařilo navýšit zásobníky plynu o devadesát procent, přestože to bohužel nestačí,“ zhodnotil situaci stranický kolega současné koalice Ženíšek. 

Poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) s ním nesouhlasil a kritiku odmítl. „To by musely zaspat i vlády ostatních zemí. Vezměme si, kdy začala krize. Dodávky z Polska nebyly na místě, tehdy to Polsko odmítlo. My problém máme a jsme závislí, vidím to ale jako bezprecedentní nátlak ze strany Ruska uplatňovat svou agresivní politiku vůči Evropě a vymáhat požadavky mimo smluvní vztahy,“ komentoval Metnar situaci ve vysílání ČT24. Cesta dál podle něj je hledat alternativy a solidaritu západních zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 26 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 44 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...