Ukrajinské úřady nechaly evakuovat 30 000 lidí kvůli mohutnému požáru, který vyvolal sérii explozí ve vojenském muničním skladu v centrální části Ukrajiny. Nad místem byl také uzavřen vzdušný prostor. Požár vypukl v úterý pozdě večer na vojenské základně u města Kalynivka. Nejméně dva lidé byli při explozích zraněni. Vojenská prokuratura oznámila, že případ vyšetřuje jako sabotáž.
Po masivní explozi muničního skladu na Ukrajině hovoří vláda o sabotáži
Exploze muničního skladu u Kalynivky (zdroj: ČT24)
Kromě Kalynivky, která leží asi 190 kilometrů jihozápadně od ukrajinské metropole Kyjeva, byly evakuovány i dvě sousední vesnice a úřady vyzvaly občany, aby nepodléhali panice. V okruhu 50 kilometrů byl uzavřen vzdušný prostor, policie zablokovala několik silnic a změněny byly jízdní řády 14 vlakových spojů. Podle agentury AP byly v zasažené oblasti také přerušeny dodávky elektřiny a plynu.
Ve skladu bylo 188 000 tun munice
Požár a exploze podle ukrajinských médií nastaly v největším muničním skladu země, kde bylo uskladněno zhruba 188 000 tun munice, včetně raket určených pro odpalování z raketometů Grad.
Podle agentury TASS lehla popelem skoro třetina muničních skladů plameny poničily také čtyři obytné budovy.
Po mohutných explozích z úterního pozdního večera následovala řada menších výbuchů, které pokračovaly až do středečního dopoledne. Podle agentury AFP se ozývaly každých pět vteřin.
GALERIE
Výbuch muničního skladu u ukrajinské Kalynivky
Premiér: Nepřátelé chtějí Ukrajinu oslabit
Na mimořádném zasedání vlády premiér Volodymyr Hrojsman naznačil, že požár by mohli mít na svědomí nepřátelé Ukrajiny. „Ukrajina je ve válce, a lze tedy očekávat, že její nepřátelé se budou snažit udělat maximum, aby ji oslabili,“ prohlásil. Podle poradce prezidenta Petra Porošenka mohl explozi způsobit bezpilotní letoun.
Ukrajinská armáda bojuje od dubna 2014 na východě země s proruskými separatisty. Konflikt už si vyžádal přes 10 000 mrtvých.
Požár u Kalynivky není ojedinělým případem. V březnu hořelo ve skladu zbraní u Charkova, jeden člověk tehdy přišel o život. Evakuovat bylo třeba kolem 20 000 lidí. Ministerstvo obrany vinu tehdy připisovalo ukrajinským separatistům a Moskvě.
List Ukrajinska pravda poznamenal, že letos je to už třetí požár ve vojenských skladech. Poslanec Anton Heraščenko, blízký ministru vnitra Arsenu Avakovovi, navrhl kolegům v branném výboru požádat prezidenta Porošenka, aby jako vrchní velitel odvolal náčelníka generálního štábu Viktora Muženka a jeho zástupce, zodpovědného za stav muničních skladů.
Generální štáb by také měl vysvětlit, kam se podělo 300 milionů hřiven (asi 252 milionů korun), přidělených letos parlamentem na zvýšení bezpečnosti armádních skladů: „Nejspíše jako obvykle zmizely, jako se voda vsákne do písku,“ prohlásil poslanec, podle kterého jde o další důkaz lajdáctví, nedbalosti a beztrestnosti vojenského velení, podléhajícího Porošenkovi. Deník pokládal za vhodné připomenout, že mezi Avakovem a Porošenkem panuje nepřátelství.