Washington – Teprve sedmým Afroameričanem v senátorském křesle se stane ve čtvrtek Tim Scott z Jižní Karolíny. Z jižanských států USA přichází černošský zástupce do stočlenného Senátu dokonce po více než 130 letech, posledním byl Blanche Bruce z Mississippi, jemuž mandát skončil v roce 1881. Scott se stává senátorem v době, kdy si Amerika připomíná století a půl od podepsání listiny, která zahájila černošskou cestu za rovnoprávností. Převratný dokument napsal tehdejší prezident Abraham Lincoln.
„V této zemi je skutečně všechno možné,“ řekl Scott po svém jmenování senátorem. Do funkce ho v polovině loňského prosince ustavila guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová jako nástupce Jima DeMinta. DeMint senátorský úřad opustil po dvou letech od svého znovuzvolení, neboť přijal post v čele vlivného konzervativního institutu Heritage Foundation.
Posledním černošským senátorem byl do roku 2010 Roland Burris, kterého na uvolněný post po odchodu Obamy do Bílého domu jmenoval někdejší guvernér Illionois Rod Blagojevich. Posledním Afroameričanem, který se do Senátu dostal po vítězných volbách, byl současný prezident Barack Obama. Čtyři roky zastupoval stát Illinois, v roce 2008 se stal hlavou státu a loni získal druhý prezidentský mandát v souboji s republikánem Mittem Romneym.
Scott byl od roku 2011 členem Sněmovny reprezentantů, dolní komory Kongresu. Po svém zvolení se zdráhal stát členem frakce, která v Kongresu zastupuje černošské zákonodárce. Svůj krok zdůvodnil tím, že byl zvolen jako představitel všech Američanů.
Psal se rok 1863 a válečné štěstí krvavého občanského konfliktu se zdaleka nepřiklánělo na stranu Severu ani Jihu, kde v tu chvíli žily v otroctví čtyři miliony zavlečených Afričanů. Prezident Lincoln válku jedinou větou změnil z boje o zachování federace v boj o jejich svobodu. Ani vítězství Severu o dva roky později ale plnou rovnoprávnost černochům nepřineslo. I o celé století později o ní vůdci občanských hnutí jen snili. Teprve v roce 1964 Kongres schválil zákon, který segregaci zakázal.
