Plnovous jako důvod k internaci. Dokumenty ukazují, jak snadno Ujguři končí v čínských táborech

2 minuty
Události: Dokumenty odhalují, podle čeho Čína vybírá Ujgury do převýchovných táborů
Zdroj: ČT24

Cesta do zahraničí, surfování po internetu, nošení šátku nebo plnovousu v mnoha případech stačí k zavření do některého z čínských převýchovných táborů pro menšinové Ujgury. Informují o tom světová média s odvoláním na čínské dokumenty, které se jim podařilo získat. Podle experta se jedná o důkaz, že Peking aktivně pronásleduje a trestá běžné praktiky tradičních náboženství.

V internačních táborech na severozápadě Číny je proti své vůli zavřen více než milion muslimských Ujgurů.

Podle německého ministerstva zahraničí jsou v nich prováděny „převýchovné metody“, například vynucená sebekritika, popírání vlastní víry či mnohahodinové výslechy. Z táborů přicházejí také zprávy o zneužívání, sexuálním násilí a úmrtích.

Nový dokument čínské státní správy, která hovoří o dobrovolném pobytu v táborech, teď ukazuje, jak snadné je v jednom z nich skončit. Na zhruba 140 stranách obsahuje osobní údaje více než 3000 lidí. 

Sin-ťiang na mapě Číny
Zdroj: Wikimedia

„Přesný důvod pro účast na vzdělávání“

V textu je tabulka, v níž je i sloupec nazvaný „přesný důvod pro účast na vzdělávání“. Nejčastějším důvodem je překročení zákonů týkajících se maximálního povoleného počtu dětí. CNN připomíná, že v provincii Sin-ťiang mohou mít venkovské rodiny podle předpisů nejvýše tři potomky. 

Mezi další důvody patří: „tato osoba nosí dlouhé vousy“, „klikla na internetovou stránku, která obsahuje linky na nežádoucí zahraniční internetové stránky“ nebo „bez důvodu chyběla na vyvěšování vlajky“.

Ve výčtu důvodů k internaci je například také poutní cesta do Mekky, zahalení manželky nebo příbuzenský vztah k někomu, po němž se pátrá v zahraničí. Výjimečně je důvodem podezření, že daná osoba je členem nebo sympatizantem některé islamistické skupiny.

Seznam také obsahuje podrobné informace o internovaných a jejich rodinách, včetně místa bydliště, jejich každodenního chování nebo postoje vůči komunistické straně.

Expert: Dokument přináší silné důkazy

Pro ověření jejich pravosti poslala CNN kopii dokumentů čínskému ministerstvu zahraničí a lokální vládě v Sin-ťiangu. Ani jeden z úřadů nereagoval.

Čínský ministr zahraničí  Wang I ale ve čtvrtek v Německu uvedl, že rád v Sin-ťiangu uvítá jakékoliv zahraniční diplomaty či média, ať se sami přesvědčí, jak to v provincii vypadá.

„Neviděli by žádné koncentrační tábory ani perzekuci, ale že všechny etnické skupiny tam mohou žít v míru a harmonii…“ řekl. Zprávy o koncentračních táborech ministr označil za lži.  Dřívějšímu pokusu CNN navštívit detenční centra v Sin-ťiangu ale provinční vláda zabránila. 

O autenticitě dokumentu naopak nepochybuje tým expertů vedený Adrianem Zenzem z washingtonské nadace pro oběti komunismu. „Tento dokument přináší silné důkazy o tom, že Peking aktivně pronásleduje a trestá běžné praktiky tradičních náboženských vyznání,“ řekl Zenz BBC. 

„Jeho obsah je velmi významný. Ukazuje totiž, jak paranoidní je myšlení režimu, který kontroluje jednu z globálních supervelmocí,“ dodal Zenz pro CNN.  

  • Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang zaujímá zhruba šestinu rozlohy Číny, je její největší provincií, byť řídce osídlenou. Místní Ujgurové tvoří 45 procent z téměř 22 milionů obyvatel. Tato menšina, která je jazykově a etnicky spřízněná s Turky, si dlouhodobě stěžuje na útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu.
  • Při nepokojích v oblasti, které Peking přičítá islamistům usilujícím o vytvoření samostatného státu s názvem Východní Turkestán, dříve zemřely stovky lidí. Pro centrální čínskou vládu je oblast Sin-ťiang důležitá vzhledem k tomu, že je bohatá na přírodní zdroje a leží strategicky na hranicích s Indií, Pákistánem, Afghánistánem, Ruskem a dalšími středoasijskými státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 12 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 13 hhodinami
Načítání...