Pro více než jednu a půl miliardu lidí, kteří vyznávají islám, začal posvátný měsíc ramadán. Po čtyři týdny se věřící muslimové budou od rozbřesku do soumraku postit, nají se až po setmění. Půst v devátém měsíci lunárního kalendáře, který používá muslimský svět, je jedním z pěti pilířů islámu. Kromě toho je ramadán obdobím, kdy mají věřící povinnost pomáhat chudým a potřebným.
Muslimský kalendář se řídí měsíčními cykly. O začátku ramadánu není do poslední chvíle jasno, neboť se čeká na výrok znalců pověřených sledováním nebe a zaznamenáním prvních známek nového měsíce.
V Saúdské Arábii, kolébce islámu, je spatřili v neděli večer, takže začátek půstu byl stanoven na pondělek. Týká se nejenom zemí v Perském zálivu, ale také v Asii, dále například Jordánska, Egypta či palestinských území. První den ramadánu vyhlásila také mešita ve floridské Tampě.
V mnoha zemích je kvůli ramadánu zkrácena nebo upravena pracovní doba a školní výuka. Například v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech může být dospělá osoba, která konzumuje o ramadánu na veřejném místě jídlo, potrestána pokutou i vězením. Týkat se to může i cizinců.
Půst nesmí ohrozit zdraví
Výjimku z půstu mají staří a nemocní lidé, těhotné či kojící ženy, lidé na cestách a malé děti. „V okamžiku, kdy půst může člověku ztížit jeho zdravotní stav, tak má povinnost ho nedodržet,“ vysvětluje člen výkonné rady Ústředí muslimských obcí Assem Atassi.
Muslimové přeruší hladovění až po setmění jídlem zvaným iftár, které bývá vydatné a obvykle při něm nechybí datle. Ramadán je také měsícem charity a pomoci bližním. Jednou z jejích forem je tradičně přispění na večeři pro chudé.
Muslimský svět vydatně holduje konzumnímu způsobu života, duchovní proto varují, aby se čas určený původně meditaci nestal dobou povrchní zábavy. Kromě toho, že muslimové mají výslovně zakázáno jíst, pít, kouřit a mít sex, neměli by se oddávat žádným tělesným požitkům.
Duchovním smyslem ramadánu je oprostit se od pozemských záležitostí a soustředit se na víru a na své bližní. Muslimové věří, že právě během posvátného měsíce byl proroku Mohamedovi seslán korán, jehož četbě se mají lidé při rozjímání věnovat.
Ramadán končí svátkem íd al-fitr, který letos podle kalendáře používaného v Mekce připadá na 6. července. Většinou se slaví tři dny a na rozdíl od ramadánu se během něho muslimové postit nesmějí. Povinností je také poskytnout pomoc chudým.
Islamisté ramadán porušují
O ramadánu se nesmí válčit, v minulosti se během něj pozastavovaly i boje. Přesto letošní posvátná doba vyvolává obavy z dalších teroristických útoků. Loňská varování odborníků se potvrdila. „Jak se chovají radikálové z teroristických organizací, je mimo chápání mé i normálních muslimů,“ říká Atassi a konstatuje, že pro extremisty roční období nic neznamená.
