Parlament na Novém Zélandu zakázal útočné a poloautomatické pušky

Novozélandští poslanci odsouhlasili zpřísnění zákonů o držení zbraní, které nově zavádějí zákaz útočných pušek a poloautomatických střelných zbraní. Země tak reaguje na březnový teroristický útok ve městě Christchurch, kdy extremista zabil v mešitách padesát lidí.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová hned po útoku oznámila, že se zasadí o zpřísnění zákona o držení zbraní. Strana Ardernové má v parlamentu většinu, takže se schválení legislativy očekávalo. Pro změnu zákona se nakonec vyslovilo 119 poslanců, jeden byl proti, informovala agentura Reuters. Novelu musí ještě schválit novozélandská generální guvernérka.

Premiérka v parlamentu zdůraznila, že poslanci se zde sešli „ve jménu obětí a jejich rodin“. Ardernová navštívila zraněné v nemocnici – nikdo z nich neměl jen jednu ránu. „S následky se budou potýkat do konce života a ještě je tu psychický aspekt. Tyto zbraně vznikly za účelem zabíjet a zmrzačit, a to je také to, co se 15. března stalo,“ varovala premiérka.

Zákaz se týká poloautomatických střelných zbraní nebo brokovnic, které se dají používat s oddělitelným zásobníkem s kapacitou více než pět střel. Vztahuje se také na doplňky používané k přeměně střelných zbraní na to, co vláda označila jako „zbraně vojenského stylu“.

Obyvatelé Nového Zélandu jsou lovci

Nový Zéland se v minulosti snažil zákony o střelných zbraních zpřísnit, vždy tomu však zabránila silná zbraňová lobby a skutečnost, že v zemi má silnou tradici lov. Podle odhadů je na ostrovech s pěti miliony obyvatel zhruba 1,5 milionu střelných zbraní. Nový zákaz by se podle Reuters měl vztahovat asi na 13 500 z nich.

Osmadvacetiletý bělošský extremista Brenton Tarrant, který 15. března svůj útok ve městě Christchurch nahrával a přenášel v přímém přenosu na internetu, se bude zodpovídat z padesáti vražd a devětatřiceti pokusů o vraždu.

Další soudní jednání s Tarrantem je plánováno na červen. Australan měl zbrojní průkaz a legálně vlastnil hned několik zbraní. K útoku použil poloautomatické pušky včetně AR-15, k dispozici měl podle dostupných informací velkokapacitní zásobníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 12 hhodinami
Načítání...