Papež František je upoután na invalidní vozík. Své povinnosti ale hodlá plnit dál

Nahrávám video
Horizont ČT24: Papež navzdory handicapu program neomezuje
Zdroj: ČT24

Papež František musel kapitulovat před vleklou nemocí. Bolestivý zánět kolenních vazů ho dočasně upoutal na invalidní vozík. Z něho tento týden vedl v Římě i modlitby za mír ve světě a na Ukrajině. Františkovi, který se příští týden chystá ve Vatikánu uvítat českého premiéra Petra Fialu (ODS), je pětaosmdesát let. Je tedy ve věku, v němž jeho předchůdce Benedikt XVI. rezignoval. K tomu se však současný pontifik nechystá. Fyzické obtíže a mimořádné výzvy doby ale vyvolávají otázky o limitech jeho úřadu.

Pětaosmdesátiletý František zápasí s bolavými kolenními vazy delší dobu a otázka, jak se sílící nemocí naloží, nabývá na naléhavosti. „Víme, že i když má potíže při chůzi, je to člověk, který je autonomní. Záleží mu na samostatnosti v pohybu a i na samostatnosti rozhodování,“ uvažuje vatikánský zpravodaj agentury AskaNews Iacopo Scaramuzzi.

Bolesti bylo alespoň částečně nutné ustoupit. František se vůbec poprvé objevil na veřejnosti na invalidním vozíku na začátku května. V polovině uplynulého měsíce ale ještě žertoval se skupinou španělských seminaristů. „Víte, co potřebuji na nohu? Trochu tequily,“ smál se.

Aby bylo možné předejít riskantní operaci, je nutný důsledný odpočinek pro namáhanou končetinu, intenzivní terapie a pravidelné punkce. „Ukazuje nám, že se s fyzickými omezeními, která přicházejí, nezastaví,“ komentuje vedoucí Papežské rady pro laiky, kardinál Kevin Farrell.

Inspirace předchůdci

Úřadující římský biskup se zatím nevzdal ani náročných misí v Africe, Kanadě nebo Kazachstánu. Takový cestovní itinerář ale může prakticky kdykoli přepsat jeho aktuální zdravotní stav.

Na druhé straně už papež Jan Pavel II. ukázal v závěru svého života způsob, kterým je možné i značný fyzický handicap zúročit. „Dokázal to tím, že se rozhodl proměnit svou nemoc v téměř evangelické svědectví o utrpení až do hořkého konce,“ vysvětluje Scaramuzzi.

Jinou cestu než vytrvat v úřadě do své smrti zvolil Františkův přímý předchůdce, emeritní papež Benedikt XVI., který v roce 2013 ve stejném věku, v němž je současný pontifik, rezignoval. Jako důvod uvedl úbytek duševních i tělesných sil. Přestože odstoupil v souladu s kanonickým právem, jde v moderních dějinách o bezprecedentní rozhodnutí.

Limity jsou nevyhnutelné

František ale abdikovat nehodlá. „Téměř každý den dává audience. Téměř každý den mluví a setkává se s lidmi jako před měsícem, když ještě nebyl na vozíku,“ popisuje Farrell. Příští týden ve čtvrtek by se měl dokonce sejít s českým premiérem Petrem Fialou (ODS).

František na počátku svého pontifikátu připustil, že je po určité době připraven abdikovat, připomněl v Horizontu ČT24 historik Petr Kubín. „Ten nejdůležitější důvod, proč to neudělá teď, je, že jeho předchůdce žije a že by bylo opravdu velmi zvláštní, kdybychom najednou měli tři papeže, byť dva z nich by byli emeritní. Kromě toho chce samozřejmě asi ještě dokončit řadu věcí, jako je reforma kurie, již připravuje. Ale myslím si, že jakmile odejde na věčnost jeho předchůdce, tak i František bude mít volnou cestu k tomu, aby sám abdikoval,“ dodal expert z Teologické fakulty UK. 

Mentalita papežů i okolnosti se mění. Limity, na které každý držitel svatopetrského stolce naráží, jsou ale nevyhnutelné. Sbor kardinálů totiž tvoří většinou muži starší šedesáti let. Právo volby v konkláve mají kardinálové, kterým je pod osmdesát.

Svatým otcem se tak může stát duchovní v požehnaném věku. V éře, která adoruje energii a mládí, jde téměř o anachronismus. Systém ale současně a opakovaně generuje vyzrálé osobnosti vybavené hodnotovou a názorovou integritou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...