Papež František je upoután na invalidní vozík. Své povinnosti ale hodlá plnit dál

9 minut
Horizont ČT24: Papež navzdory handicapu program neomezuje
Zdroj: ČT24

Papež František musel kapitulovat před vleklou nemocí. Bolestivý zánět kolenních vazů ho dočasně upoutal na invalidní vozík. Z něho tento týden vedl v Římě i modlitby za mír ve světě a na Ukrajině. Františkovi, který se příští týden chystá ve Vatikánu uvítat českého premiéra Petra Fialu (ODS), je pětaosmdesát let. Je tedy ve věku, v němž jeho předchůdce Benedikt XVI. rezignoval. K tomu se však současný pontifik nechystá. Fyzické obtíže a mimořádné výzvy doby ale vyvolávají otázky o limitech jeho úřadu.

Pětaosmdesátiletý František zápasí s bolavými kolenními vazy delší dobu a otázka, jak se sílící nemocí naloží, nabývá na naléhavosti. „Víme, že i když má potíže při chůzi, je to člověk, který je autonomní. Záleží mu na samostatnosti v pohybu a i na samostatnosti rozhodování,“ uvažuje vatikánský zpravodaj agentury AskaNews Iacopo Scaramuzzi.

Bolesti bylo alespoň částečně nutné ustoupit. František se vůbec poprvé objevil na veřejnosti na invalidním vozíku na začátku května. V polovině uplynulého měsíce ale ještě žertoval se skupinou španělských seminaristů. „Víte, co potřebuji na nohu? Trochu tequily,“ smál se.

Aby bylo možné předejít riskantní operaci, je nutný důsledný odpočinek pro namáhanou končetinu, intenzivní terapie a pravidelné punkce. „Ukazuje nám, že se s fyzickými omezeními, která přicházejí, nezastaví,“ komentuje vedoucí Papežské rady pro laiky, kardinál Kevin Farrell.

Inspirace předchůdci

Úřadující římský biskup se zatím nevzdal ani náročných misí v Africe, Kanadě nebo Kazachstánu. Takový cestovní itinerář ale může prakticky kdykoli přepsat jeho aktuální zdravotní stav.

Na druhé straně už papež Jan Pavel II. ukázal v závěru svého života způsob, kterým je možné i značný fyzický handicap zúročit. „Dokázal to tím, že se rozhodl proměnit svou nemoc v téměř evangelické svědectví o utrpení až do hořkého konce,“ vysvětluje Scaramuzzi.

Jinou cestu než vytrvat v úřadě do své smrti zvolil Františkův přímý předchůdce, emeritní papež Benedikt XVI., který v roce 2013 ve stejném věku, v němž je současný pontifik, rezignoval. Jako důvod uvedl úbytek duševních i tělesných sil. Přestože odstoupil v souladu s kanonickým právem, jde v moderních dějinách o bezprecedentní rozhodnutí.

Limity jsou nevyhnutelné

František ale abdikovat nehodlá. „Téměř každý den dává audience. Téměř každý den mluví a setkává se s lidmi jako před měsícem, když ještě nebyl na vozíku,“ popisuje Farrell. Příští týden ve čtvrtek by se měl dokonce sejít s českým premiérem Petrem Fialou (ODS).

František na počátku svého pontifikátu připustil, že je po určité době připraven abdikovat, připomněl v Horizontu ČT24 historik Petr Kubín. „Ten nejdůležitější důvod, proč to neudělá teď, je, že jeho předchůdce žije a že by bylo opravdu velmi zvláštní, kdybychom najednou měli tři papeže, byť dva z nich by byli emeritní. Kromě toho chce samozřejmě asi ještě dokončit řadu věcí, jako je reforma kurie, již připravuje. Ale myslím si, že jakmile odejde na věčnost jeho předchůdce, tak i František bude mít volnou cestu k tomu, aby sám abdikoval,“ dodal expert z Teologické fakulty UK. 

Mentalita papežů i okolnosti se mění. Limity, na které každý držitel svatopetrského stolce naráží, jsou ale nevyhnutelné. Sbor kardinálů totiž tvoří většinou muži starší šedesáti let. Právo volby v konkláve mají kardinálové, kterým je pod osmdesát.

Svatým otcem se tak může stát duchovní v požehnaném věku. V éře, která adoruje energii a mládí, jde téměř o anachronismus. Systém ale současně a opakovaně generuje vyzrálé osobnosti vybavené hodnotovou a názorovou integritou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...