Pandemie ve světě: Státy EU znovu očkují AstraZenecou, Slovensko chystá karanténu v hotelech

Státy Evropské unie, které nedávno pozastavily očkování vakcínou AstraZeneca, obnovují její užívání. Slovensko chystá povinnou karanténu pro cestující ze zahraničí ve státem určených hotelech a jiných ubytovacích zařízeních. Filipíny schválily nouzové nasazení ruské vakcíny Sputnik V. Zdůvodňují to tím, že možné přínosy látky převažují nad riziky.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Státy Evropské unie, které nedávno pozastavily očkování vakcínou AstraZeneca, obnovují její užívání. Po rozhodnutí Evropské lékové agentury, která oxfordskou vakcínu označila za bezpečnou a účinnou, ji znovu nasazuje desítka zemí, včetně Německa, Francie a Itálie. Očkovat se touto látkou nechali i premiéři Británie a Francie.

Britové v očkování v Evropě vedou. Svou vakcínu Oxford - AstraZeneca nikdy nepřestali užívat. Obavy desítky evropských zemí z vedlejších účinků přesto poptávku srazily. Někteří lidé podle lékařů i očkovací termíny vakcínou od AstraZenecy rušili.

To se ale po prohlášení EMA pomalu mění. Agentura látku od firmy AstraZeneca prověřila a potvrdila její bezpečnost. I britské úřady ji znovu zkoumaly – po podání 11 milionů dávek zjistily pouhých pět případů krevní sraženiny v mozku – bez důkazu, že za ni mohla vakcína. Proto se k jejímu užití většina států Evropy vrací, včetně těch nejlidnatějších. Přes veškeré úsilí se ale dodávky AstraZenecy pozastavily, za to může kromě požadavků na testování i pomalejší dovoz důležité suroviny z Indie.

Sputnik má další zájemce

Filipíny schválily nouzové nasazení ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V. Během pátku to oznámil tamní úřad pro kontrolu léčiv s tím, že se jedná o čtvrtý očkovací přípravek, který schválil. Šéf úřadu Rolando Enrique Domingo krok zdůvodnil tím, že možné přínosy látky převažují nad riziky.

Odborný časopis The Lancet na začátku února zveřejnil studii, podle níž účinnost ruské vakcíny ve třetí a poslední fázi klinických testů dosáhla 91,6 procenta. Dokument rovněž uvádí, že nebyly zaznamenány těžké vedlejší účinky přípravku. Na stejná data odkázal i Domingo. 

Očkovací kampaň na Filipínách začala 1. března. Země dosud obdržela více než milion dávek vakcín od čínského výrobce Sinovac a britsko-švédské firmy AstraZeneca. Vláda chce do konce roku naočkovat asi 70 milionů obyvatel, což by mělo stačit k docílení kolektivní imunity a umožnit bezpečné otevření ekonomiky.

Slovensko chystá karanténu v hotelech

Slovenské ministerstvo dopravy považuje připravovaný systém trávení karantény v hotelích za efektivní způsob ve snaze zabránit zavlečení mutací koronaviru ze zahraničí. Karanténa je až na výjimky povinná už teď, lidé ji ale mohou strávit i doma, což lze kontrolovat jen v omezené míře.

Už loni na jaře za první vlny koronaviru úřady nařídily karanténu po příjezdu do země, tehdy lidé ale byli ubytováni ve státních zařízeních. Část z nich si stěžovala například na nízký standard ubytování či bydlení s osobami, o jejichž zdravotním stavu nic nevěděli. Takzvanou chytrou karanténu, tedy domácí izolaci s možností kontroly jejího dodržování prostřednictvím mobilního telefonu, země ve větším rozsahu nezavedla.

„Myslíme si, že v hotelech dokážeme vytvořit přijatelnější podmínky, jak to bylo při povinné karanténě v první vlně. Zároveň tím pomůžeme i hotelům, které musejí být zavřené,“ uvedla náměstkyně slovenského ministra dopravy Katarína Bruncková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 17 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 20 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 33 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...