Moskva - Šéf Kremlu Vladimir Putin může rozhodnout o využití ruských ozbrojených sil na celém území Ukrajiny teoreticky kdykoli. Předseda ruského bezpečnostního a branného výboru Rady federace Viktor Ozerov to řekl zpravodaji ukrajinské agentury Unian. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen Rusko před zásahem na východní Ukrajině varoval. Vybídl Moskvu ke stažení desítek tisíc vojáků, které u hranic se svým západním sousedem shromáždila.
Zpravodaj se Ozerova ptal, za jakých podmínek by Rusko poslalo vojáky na celou Ukrajinu. „Rada federace ruskému prezidentovi odsouhlasila použití ozbrojených sil s cílem zajistit bezpečnost lidských životů. My jsme tento výnos nezrušili,“ konstatoval Ozerov. Dekret byl posvěcen v březnu. A neplatí jen pro Krym, nýbrž pro celou Ukrajinu.
Zasahovat nechceme, tvrdí šéf bezpečnostního výboru
Ozerov zároveň upozornil, že ruské právo hovoří jasně: prezident Ruské federace rozhoduje o tom, kolik vojáků a jakou vojenskou techniku kdy a kde nasadí. Teoreticky prý může poslat vojáky do jihovýchodní Ukrajiny kdykoli. Ozerov ale zároveň zdůraznil, že Rusko nemá o uplatnění vojenské síly na Ukrajině zájem.
Proruští separatisté, kteří včera v Doněcku vyhlásili nezávislou Doněckou lidovou republiku, přitom požádali Putina o pomoc - konkrétně o vyslání „mírových sil“. Ozerov připomněl, že Rusko může nasadit své mírové jednotky jen v případě, že to schválí Rada bezpečnosti OSN nebo v rámci Společenství nezávislých států (SNS).
„Když jsme prováděli mírové operace v Abcházii a Jižní Osetii, bylo to rozhodnutí hlav Společenství nezávislých států (SNS) spolu s tehdejším gruzijským prezidentem Ševarnadzem,“ podotkl Ozerov. Výbor vlasteneckých sil Donbasu už ale vydal prohlášení, v němž vyhlášení Doněcké republiky zrušil.
Rusko stojí o ústavní reformu na Ukrajině
Ozerov také zopakoval, že Moskva má zájem o ústavní reformu, která by obyvatelům jihovýchodní Ukrajiny umožnila „realizovat jejich touhy“, zejména pokud jde o posílení role těchto regionů v sociální, politické a ekonomické oblasti.
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí
„Jsme přesvědčeni, že se situace neuklidní, pokud bude ukrajinské vedení ignorovat zájmy jihovýchodních oblastí země.“
John Kerry, americký ministr zahraničí
„Spojené státy a naši spojenci nebudou váhat použít prostředky 21. století, aby zastavily chování Ruska odpovídající 19. století.“
Kyjev viní Rusko kvůli nepokojům, Moskva varuje před občanskou válkou
Podle Kyjeva je to potom právě Moskva, kdo podněcuje nepokoje na jihovýchodě země. O situaci na Ukrajině jednali německý, ruský a americký ministr zahraničí. John Kerry Sergeje Lavrova po telefonu vyzval, aby se Moskva od radikálů jasně distancovala. „Vzkázal také, že každá snaha destabilizovat Ukrajinu bude mít pro Rusko další následky,“ uvedla mluvčí americké diplomacie Jennifer Psakiová.
Moskva ovšem odpovědnost za dění v sousední zemi odmítá. „Pokud se ukrajinské politické síly, které si říkají státní moc, budou chovat nezodpovědně, čekají zemi další potíže a krize,“ upozornilo ruské ministerstvo zahraničí. Zároveň varovalo Kyjev před vojenskými operacemi na jihu a východě země, protože by podle něj něj mohly rozpoutat občanskou válku.
Potlačit protesty tamních obyvatel proti kyjevskému režimu prý míří nejen jednotky ministerstva vnitra a národní gardy, ale i „ozbrojenci nezákonně vyzbrojeného uskupení Pravý sektor“. A „zvláštní znepokojení budí okolnost, že do této operace je zapojeno i na 150 amerických specialistů ze soukromé vojenské organizace Greystone“, tvrdí ruská diplomacie.
- Severoatlantická aliance ode dneška omezila přístup ruských diplomatů do prostor své centrály v Bruselu.
- Opatření navazuje na zastavení civilní a vojenské spolupráce s Moskvou. Ministři zahraničí aliančních zemí se k tomu rozhodli minulý týden.
- Podle ruského ministra zahraničí jde o styl myšlení z dob studené války.
Mezinárodní konference: Moskva si klade podmínky, Kyjev je odmítá
Pomoci najít východisko z krize by mohla mezinárodní konference. Jednání za účasti zástupců USA, Evropské unie, Ukrajiny a Ruska by se podle pondělní dohody zainteresovaných států mělo uskutečnit během příštích deseti dnů. Moskva žádá, aby na konferenci byli zastoupeni ruskojazyční představitelé jihu a východu Ukrajiny. Lavrov navrhuje, aby jihovýchod Ukrajiny reprezentovaly přímo ty osoby, které se hodlají ucházet o úřad prezidenta v květnových volbách a pocházejí z ruskojazyčných oblastí. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis ovšem jakékoli předběžné podmínky odmítl.
Ukrajinská diplomacie už také vydala prohlášení, v němž shrnuje svou představu o cílech podobného jednání. Základními prvky urovnání by podle ministerstva mělo být zastavení útočné propagandy Ruska proti Ukrajině, závazek, že se Moskva zříká jakýchkoli budoucích agresivních akcí, a stažení ruských vojsk z okupovaného Krymu a z bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic.
