Ostrava - Ostravská zoologická zahrada vydala Evropskou plemennou knihu zaměřenou na populaci hrochů, jde již o druhé rozšířené vydání. Publikace obsahuje údaje o téměř 1300 hroších obojživelných, kteří byli nebo jsou chováni v evropských zoo. Součástí knihy jsou také genetické a demografické analýzy nebo seznam vědecké literatury, která byla ve světě o hroších publikována od roku 1858.
Při sestavování plemenné knihy spolupracuje ostravská zoo s více než 60 institucemi z 20 evropských a tří asijských zemí. „Plemenná kniha slouží k lepší koordinaci chovu v rámci evropských zoologických zahrad. V současné době jsou vedeny evropskými zoo obdobné knihy pro desítky druhů živočichů,“ uvedl vědecký pracovník ostravské zoo Jan Pluháček. Dodal, že sestavováním plemenných knih pověřuje zahrady Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií a pro zahradu to vždy znamená ocenění kvality její práce.
Koncem roku 2007 chovalo 62 evropských zoologických zahrad celkem 174 hrochů obojživelných. V Evropě se 11 hrochů narodilo a 14 uhynulo. „Jsme proto velmi rádi, že jedno z mláďat, sameček Hugo, spatřilo světlo světa právě v Zoo Ostrava. Ovšem i zoologické zahrady podléhají módě, hroch obojživelný se v Evropě momentálně stává druhem, který z módy vyšel. Hezky to dokumentuje příklad naší republiky, kde v současné době jsou hroši chováni pouze v Zoo Praha a v naší ostravské zahradě. V celé republice je pouze sedm kusů,“ dodal Pluháček.
Cílem ostravských zoologů je proto i propagace hrocha obojživelného, která by pomohla k opětovnému šíření tohoto kulturně i zoologicky významného druhu v rámci evropských zoo. Hrocha má ostravská zoo i ve svém znaku.
Hroch je potravně nenáročné zvíře, vystačí i na trávě zhoršené kvality. Jsou ovšem nároční na relativně teplou vodu, což znamená, že musí mít k dispozici velký vytápěný bazén. Tím, že hroši do vody kálí, ji ale rychle zašpiní. Vědci si dlouhou dobu mysleli, že hrochům jsou nejbližšími příbuznými prasata, ale výzkum v 90. letech 20. století a na počátku 21. století ukázal, že to jsou kytovci, tedy velryby. O hroších je také známo, že se snaží pomáhat obětem krokodýlů. Nejprve odeženou útočníka a pak oběť pomocí tlamy vynesou na břeh.
