Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pozorovatele na ruské volby nevyšle

Moskva - Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebudou v Rusku sledovat průběh březnových prezidentských voleb. Protestují tím proti nepřijatelným podmínkám ze strany ruských úřadů ohledně počtu členů a rozsahu mise. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už oznámil, že rozhodnutí OBSE Moskva lituje, ale její požadavky považuje za ultimatum, které je pro Moskvu nepřijatelné.

„Podnikli jsme veškeré možné úsilí v dobré víře misi vyslat, dokonce i za podmínek stanovených ruskou stranou,“ řekl Christian Strohal, ředitel Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) se sídlem ve Varšavě, který je OBSE určen ke sledování voleb ve světě. Rusko podle jeho slov ale sáhlo k takovým omezujícím podmínkám, která mise nemohla splnit. Také Parlamentní shromáždění OBSE dnes vydalo prohlášení, že odmítlo pozvání k monitorování ruských prezidentských voleb 2. března.

Varšavská úřadovna ODIHR již dříve ve sporu s Moskvou prohlásila, že potřebuje být v Moskvě minimálně tři týdny před volbami, aby dokázala posoudit, zda se kampaň uskutečňuje podle demokratických regulí. Moskva dlouho váhala, než uvedla, že pozorovatelé mohou přijet pár dní před volbami. To OBSE odmítla a pohrozila, že pokud Moskva bude na restrikcích trvat, na volby žádné své pozorovatele nevyšle. Následně přišel z Moskvy návrh, že pozorovatelů může být až 75, přestože OBSE počítala s mnohem větším počtem, a že mohou přijet už 20. února, přestože OBSE chtěla mnohem dřívější datum. Tento návrh, který Rusko označilo za ústupek, organizace odmítla.

Podle Lavrova souběžně s kontakty mezi ODIHR a ruskou volební komisí činil oficiální představitel úřadu OBSE na Moskvu nátlak. Opakovaně prý Rusko upozorňoval, že pokud nepřijme jeho požadavky, žádná delegace pozorovatelů na tamější volby nepřijede. To je podle Lavrova ultimatum a „žádná země, která sama sebe respektuje, ultimata nepřijímá“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 44 mminutami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 11 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 14 hhodinami
Načítání...