Orbán si s Putinem notovali v Kremlu. Ruský vůdce prohlásil, že migrační vlna do EU neskončí

Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin v úterý v Kremlu dohodli pokračování dodávek plynu pro Maďarsko v roce 2020. Putin při setkání státníků také mimo jiné uvedl, že příliv uprchlíků do EU nebude slábnout.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý na úvod schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě označil vztahy mezi oběma státy za „stabilní a spolehlivé“. „Toto setkání s vámi má velký význam pro vytváření maďarské politiky, protože jsme si vzájemně důležitými partnery,“ řekl Orbán poté, co ho Putin přivítal v Kremlu. Zdůraznil, že Maďarsko potřebuje spolehlivé partnery. „Jsem rád, že vztahy mezi našimi dvěma zeměmi jsou stabilní a spolehlivé už roky,“ dodal.

Řeč se ale stočila i na příliv uprchlíků do Evropy, které je Orbán velkým kritikem. „Množství migrantů neustále stoupá, situace se mění jen zeměpisně, pak proudy znovu rostou. Je jasné, že potenciál migrace do Evropy je kolosální,“ citovala Putina agentura TASS. Řešení problému podle ruského vůdce leží v politické rovině, musejí ho ale najít sami Evropané. 

Putin: I my se potýkáme s migrací

Ruský prezident dodal, že pokud budou Evropané povzbuzovat migrační procesy vysokými sociálními dávkami a dalšími bonusy, předpoklady pro zastavení přílivu migrantů se nevytvoří. „Naši kolegové v Evropě ale musejí sami rozhodnout, co je podle nich nejlepší pro Evropu a její rozvoj,“ upozornil Putin.

Šéf Kremlu připustil, že i jeho země se s migrací potýká a její problémy v jistém ohledu nejsou jednodušší než evropské. Přistěhovalci ale ovládají ruský jazyk, chápou základy ruské kultury a snadněji se adaptují na ruské reálie. Do Evropy naproti tomu přicházejí „lidé se zcela jiným kulturním zaměřením a jejich adaptace je složitá; toto musí řešit sama Evropská unie“.

Orbán řekl, že Rusko a Maďarsko podniknou společné akce na záchranu křesťanů pronásledovaných ve světě. Bližší podrobnosti o projektu maďarská tisková agentura MTI nepřinesla.

Putin označil Maďarsko za jednoho z klíčových partnerů Ruska v Evropě. Ocenil, že obchod mezi oběma zeměmi loni a v prvním letošním pololetí vzrostl o čtvrtinu a vzájemné investice dosáhly výše jedné miliardy dolarů, tedy asi 22 miliard korun, přičemž jsou předpoklady dalšího růstu.

„Není tajemstvím, že chceme přes Maďarsko vést plynovod“

Rusko a Maďarsko se také dohodly na dodávkách plynu pro rok 2020, oznámil po setkání s Putinem maďarský premiér. Dosavadní rusko-maďarská dohoda o dodávkách plynu vyprší koncem příštího roku. „Podařilo se nám dohodnout se na dodávkách plynu pro rok 2020. A není tajemstvím, že Maďarsko chce, aby přes jeho území vedl plynovod. Požádal jsem prezidenta, aby o této možnosti uvažoval,“ prohlásil na adresu Putina maďarský premiér. Ani Putin v úterý nevyloučil, že by přes Maďarsko mohla vést jedna z větví plynovodu Turkish Stream.

Za klíčový společný projekt obě země označují dojednané budování dvou nových reaktorů maďarské jaderné elektrárny Paks, které navzdory výhradám Evropské unie Budapešť svěřila ruskému Rosatomu.

Ruský prezident ohlásil, že ruská energetická společnost v „nejbližší době“ v jediné maďarské jaderné elektrárně přistoupí ke stavbě dvou nových bloků. Již nyní elektrárna zajišťuje dvě pětiny maďarské spotřeby elektřiny. Výstavba nových bloků „umožní zdvojnásobit výrobu elektřiny, a zajistí tak potřeby maďarské ekonomiky na roky dopředu“, dodal. Připomněl také, že Rusko zajišťuje více než 75 procent maďarské spotřeby ropy a 60 procent plynu.

Maďarsko je v Bruselu i v Moskvě považováno za obhájce ruských zájmů, zejména pokud jde o osud sankcí vyhlášených proti Rusku po anexi ukrajinského Krymu. Kromě výzev k ukončení sankčního režimu se Orbánova vláda snaží minimalizovat ztráty z omezení obchodu s Ruskem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 57 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...