Orbán si s Putinem notovali v Kremlu. Ruský vůdce prohlásil, že migrační vlna do EU neskončí

Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin v úterý v Kremlu dohodli pokračování dodávek plynu pro Maďarsko v roce 2020. Putin při setkání státníků také mimo jiné uvedl, že příliv uprchlíků do EU nebude slábnout.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý na úvod schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě označil vztahy mezi oběma státy za „stabilní a spolehlivé“. „Toto setkání s vámi má velký význam pro vytváření maďarské politiky, protože jsme si vzájemně důležitými partnery,“ řekl Orbán poté, co ho Putin přivítal v Kremlu. Zdůraznil, že Maďarsko potřebuje spolehlivé partnery. „Jsem rád, že vztahy mezi našimi dvěma zeměmi jsou stabilní a spolehlivé už roky,“ dodal.

Řeč se ale stočila i na příliv uprchlíků do Evropy, které je Orbán velkým kritikem. „Množství migrantů neustále stoupá, situace se mění jen zeměpisně, pak proudy znovu rostou. Je jasné, že potenciál migrace do Evropy je kolosální,“ citovala Putina agentura TASS. Řešení problému podle ruského vůdce leží v politické rovině, musejí ho ale najít sami Evropané. 

Putin: I my se potýkáme s migrací

Ruský prezident dodal, že pokud budou Evropané povzbuzovat migrační procesy vysokými sociálními dávkami a dalšími bonusy, předpoklady pro zastavení přílivu migrantů se nevytvoří. „Naši kolegové v Evropě ale musejí sami rozhodnout, co je podle nich nejlepší pro Evropu a její rozvoj,“ upozornil Putin.

Šéf Kremlu připustil, že i jeho země se s migrací potýká a její problémy v jistém ohledu nejsou jednodušší než evropské. Přistěhovalci ale ovládají ruský jazyk, chápou základy ruské kultury a snadněji se adaptují na ruské reálie. Do Evropy naproti tomu přicházejí „lidé se zcela jiným kulturním zaměřením a jejich adaptace je složitá; toto musí řešit sama Evropská unie“.

Orbán řekl, že Rusko a Maďarsko podniknou společné akce na záchranu křesťanů pronásledovaných ve světě. Bližší podrobnosti o projektu maďarská tisková agentura MTI nepřinesla.

Putin označil Maďarsko za jednoho z klíčových partnerů Ruska v Evropě. Ocenil, že obchod mezi oběma zeměmi loni a v prvním letošním pololetí vzrostl o čtvrtinu a vzájemné investice dosáhly výše jedné miliardy dolarů, tedy asi 22 miliard korun, přičemž jsou předpoklady dalšího růstu.

„Není tajemstvím, že chceme přes Maďarsko vést plynovod“

Rusko a Maďarsko se také dohodly na dodávkách plynu pro rok 2020, oznámil po setkání s Putinem maďarský premiér. Dosavadní rusko-maďarská dohoda o dodávkách plynu vyprší koncem příštího roku. „Podařilo se nám dohodnout se na dodávkách plynu pro rok 2020. A není tajemstvím, že Maďarsko chce, aby přes jeho území vedl plynovod. Požádal jsem prezidenta, aby o této možnosti uvažoval,“ prohlásil na adresu Putina maďarský premiér. Ani Putin v úterý nevyloučil, že by přes Maďarsko mohla vést jedna z větví plynovodu Turkish Stream.

Za klíčový společný projekt obě země označují dojednané budování dvou nových reaktorů maďarské jaderné elektrárny Paks, které navzdory výhradám Evropské unie Budapešť svěřila ruskému Rosatomu.

Ruský prezident ohlásil, že ruská energetická společnost v „nejbližší době“ v jediné maďarské jaderné elektrárně přistoupí ke stavbě dvou nových bloků. Již nyní elektrárna zajišťuje dvě pětiny maďarské spotřeby elektřiny. Výstavba nových bloků „umožní zdvojnásobit výrobu elektřiny, a zajistí tak potřeby maďarské ekonomiky na roky dopředu“, dodal. Připomněl také, že Rusko zajišťuje více než 75 procent maďarské spotřeby ropy a 60 procent plynu.

Maďarsko je v Bruselu i v Moskvě považováno za obhájce ruských zájmů, zejména pokud jde o osud sankcí vyhlášených proti Rusku po anexi ukrajinského Krymu. Kromě výzev k ukončení sankčního režimu se Orbánova vláda snaží minimalizovat ztráty z omezení obchodu s Ruskem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konflikt na Blízkém východě opět zvedl ceny ropy, později začaly klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později klesly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v poledne to bylo kolem 103 dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, ve 12:00 to bylo lehce nad 97 dolary. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v poledne se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 18 mminutami

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Na Kyjev ráno útočily ruské bezpilotní letouny, v Charkově je po úderu agresora jeden zraněný a jednu oběť hlásí úřady v Záporoží.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovuje provoz po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovuje provoz a odlétají z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
07:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné surovinu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle i ropnou infrastrukturu.
před 12 hhodinami

Paříž, Marseille a Lyon čeká druhé kolo obecních voleb, v prvním uspěly koalice

V Paříži, Marseille a Lyonu se bude konat v neděli 22. března druhé kolo komunálních voleb. Žádné volební uskupení totiž nezískalo o víkendu ve třech nejlidnatějších městech Francie polovinu hlasů v prvním kole. Ukazují to téměř úplné výsledky hlasování. V největších městech uspěly levicové koalice. Výsledky v Marseille a Lyonu jsou relativně těsné, v Paříži ale má sociálnědemokratický kandidát Emmanuel Grégoire náskok více než deset procentních bodů.
před 14 hhodinami
Načítání...