Budapešť - Neliberální národní stát založený na práci, který si vezme příklad z Ruska a Číny. Premiér Viktor Orbán svým projevem o „novém Maďarsku“ značně šokoval opozici. Ta ho označila za šílence a vlastizrádce, který se snaží o „putinizaci“ země. A hodlá si stěžovat u Evropské komise.
Premiér Viktor Orbán zostřuje rétoriku. Na tradičním setkání stoupenců své strany Fidesz v Rumunsku mluvil o úpadku západní liberální demokracie. Cesta k lepším zítřkům podle něj vede jinudy - učit se chce u Číny nebo Ruska. „Zkusíme najít nový způsob uspořádání naší společnosti, která se bude lišit od té přijímané v Západní Evropě. Pokusíme se být nezávislí a odklonit se od jejich dogmat a ideologie,“ prohlásil Orbán.
Putinovo hájení ruských zájmů za hranicemi se Orbánovi zamlouvá
Když hovoří o Maďarech, má premiér na mysli i ty, kteří žijí v zahraničí. Jen v Rumunsku jich je přes milion, na Slovensku 500 tisíc, další desítky tisíc v Srbsku a na Ukrajině. Když Moskva obsadila Krym pod záminkou ochrany tamních Rusů, Orbán se nechal slyšet, že i on chce bránit krajany za hranicemi. Domácí zesláblou opozici jeho výroky děsí a chce si stěžovat v Bruselu. „Nenecháme Orbána, aby z Maďarska udělal Putinův loutkový stát,“ tvrdí lídři strany Együtt-PM Gergely Karácsony a Viktor Szigetvári.
Martin Šimečka, editor časopisu Respekt
„Orbán se může spolehnout na velkou část společnosti i díky tomu, že média jsou dnes do značné míry pod Orbánovým vlivem. Většina Maďarů ho vnímá jako otce vlasti. Stále více se to podobá putinovské rétorice, dokonce v některých případech i putinovské praxi. V Maďarsku je svobodných zhruba 20 procent médií, zbytek je pod vlivem lidí z vlády.“
Orbánova vláda má ale v rukou trumfy – parlamentní většinu a politické úspěchy z minulých let. Fidesz zemi vyvedl z recese a odstartoval hospodářský růst. Investice zvedl o pětinu a snížil nezaměstnanost. Další kroky byly drastičtější - kabinet vyměřil vysoké daně cizím podnikům a znárodnil peníze ze soukromých penzijních fondů. Z maďarského trhu vyhání zahraniční banky. Investory z Ruska naopak vítá.
„To, co se právě děje ohledně ruských vztahů se Západem, je pro Maďarsko velmi špatné,“ míní Orbán. Sankce proti Kremlu se mu nehodí. V lednu podepsal se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem obří kontrakt na dostavbu jaderné elektrárny Paks, půjčí si na ni také v Moskvě.
V Evropské unii je Orbán vnímán jako kontroverzní politik. Jeho úpravy maďarské ústavy se staly terčem kritiky nejen doma, ale i v zahraničí a od některých pak musel ustoupit. Brusel poukazoval především na porušování demokratických principů, jako je respektování práv menšin, svobody vyznání i nezávislosti justice a médií.
Orbánovi jsou trnem v oku i „neziskovky“
Nyní se pustil Orbán do neziskových organizací. Aktivisté jsou podle něj prodlouženou rukou zahraničních kruhů, které se snaží ovlivňovat dění v zemi. „Myslím, že zpochybňovat motivace neziskových organizací nebo médií je dost nebezpečné. Děje se to v autoritářském kontextu a nikoli demokratickém,“ konstatoval odcházející evropský komisař pro lidská práva Nils Muižnieks.
Mnoho Maďarů považuje trianonskou mírovou smlouvu, která Maďarsko po první světové válce připravila o dvě třetiny jeho tehdejšího území, za národní tragédii. Orbán sice nikdy nenavrhoval opětovné spojení ztracených území s Maďarskem, mnohé jeho kroky však sousední země popudily.
